„Bydlet s Romy v ghettu se dá. Byl to velmi intenzivní zážitek. Spoustu věcí jsem poznala, bylo to cizí prostředí. Bylo to o novosti, poznávání cizích fenoménů, které jsem neznala,“ uvedla Vepřková. „Já osobně bych takto žít nechtěla,“ dodala s tím, že mnoho lidí je však k tomuto způsobu života nuceno. 

• Video najdete ZDE

„Můj názor je nyní brán trošku validněji než nějaký obyčejný antropologický výzkum,“ zmínila Vepřková. Podle ní v ghettu převládá frustrace, zaznamenávala stížnosti, například na hluk. „Dalšími problémy jsou například štěnice či vysoké nájemné, které je způsobeno byznys politikou majitelů bytů,“ řekla. Podle jejích slov ji však překvapilo, že nejde o jednolitou komunitu. „Jednotlivé rodiny se nemají i rády, neumějí se dohodnout a jsou mezi nimi konflikty,“ dodala.

A jak vypadá jejich běžný den? „Muži chodí velmi často do technických služeb. Dost stoupnou v tom pracovním statusu. V uniformách pak chodí i doma. Ženy hlídají děti. Ty děti totiž nechodí do školy,“ zmiňuje. 

Bývalá radnice podle jejího názoru dříve situaci v místě částečně podcenila, čehož využili dva podnikatelé. Ti od Romů vybírají nájemné až 12 tisíc za garsonku. Vepřková se nyní snaží závěry ze svého terénního výzkumu probírat s radnicí, která je podle jejích slov velmi integračně naladěná. „Mezi doporučeními je například prostupné bydlení se zaměstnaneckým motivačním programem,“ dodala Vepřková.