Armáda si stěžuje na dlouhé dodací lhůty náhradních dílů, kdy musí čekat na drobnou součástku i třeba rok a půl. Zároveň se armáda podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty stále nevyrovnala se svým podfinancováním.

Armáda provozuje 107 pandurů v sedmi různých modifikacích. Podle jejího vedení bylo v posledních letech průměrně neprovozuschopných asi 30 strojů, od roku 2017 se vojákům daří opravit více vozidel, než kolik jich je porouchaných. Na začátku října jako neprovozuschopných vykazovala 21 strojů. Ředitel sekce podpory ministerstva obrany Štefan Muránský poznamenal, že důvodem jsou někdy banální případy chybějících drobných součástek. Potíže podle něj panují především v souvislosti s dodávkami od izraelské firmy Rafael na zbraňovou stanici, kdy vojáci čekají na dodávky náhradních dílů v průměru 19 měsíců.

Armáda chce proto vyjednat s dodavatelem výrazné zkrácení dodací doby. Zároveň si chce armáda vytvořit vlastní zásobu součástek a navýšit své opravárenské kapacity.

Připravuje se také smlouva na komplexní servis bojových vozidel pěchoty. Podle náměstka ministra obrany pro vyzbrojování Filipa Říhy bude nová smlouva uzavřena na léta 2020 až 2024, hodnota servisních prací je stanovena na 2,39 miliardy korun. Týkat se bude 107 Pandurů, které byly nakoupeny v letech 2009 až 2013 i nových velitelsko-štábních a spojovacích 20 Pandurů, které vojáci dostanou v příštích letech.

Poslanec Pavel Růžička (ANO) poukázal na to, že armáda kvůli nedostatku náhradních dílů přistoupila ke „kanibalizaci“ jiných vozidel.

Na provoz pandurů dosud armáda vynaložila 1,57 miliardy korun. Za poslední roky se na této technice nakupil deficit 950 milionů korun. Podle Opaty armáda stále nemá na opravy techniky dostatek peněz, ale blíží se již k tomu, aby byl deficit odstraněn.

Někteří poslanci na jednání výboru kritizovali zástupce ministerstva obrany a armády, že o problému dostatečně neinformovali a že ho včas neřešili. Vedení armády kritiku odmítlo, opatření k nápravě se podle Opaty začala přijímat loni.