Podle statistické ročenky ČR za rok 2017 je na hranici příjmové chudoby či pod ní 9,7 procenta obyvatel, tedy milion lidí. Řadě domácnostní tak nestačí jejich nízký příjem ani na základní potřeby. S tím úzce souvisejí problémy  s vysokými zátěžovými odvody. Sebevyšší minimální mzda nevyřeší problém vysokých odvodů v České republice. Přičemž mnoho oborů je postaveno z velké části na minimální mzdě.

Nad problémem se zamýšlí pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Ten tvrdí, že u lidí pobírajících minimální mzdu činí odvody státu 36 % z jejich superhrubé mzdy. Ferjenčík vypočítává, že aby firma zaměstnanci zaplatila 10 468 Kč měsíčně čistého, stojí ji to 16 349 Kč, přičemž používá modelový příklad člověka s minimální mzdou 12 200 Kč hrubého. „Osobně mi to přijde jako úlet. Nejprve bereme i naprosto nízkopříjmovým zaměstnancům třetinu výplaty a potom jim doplácíme přídavky na bydlení a další dávky,“ podivuje se poslanec a dodává, že tento systém je výrazně motivující k práci načerno a současnému pobírání dávek. „Danit člověka téměř dvakrát větší sazbou než robota, který dělá to samé (DPH je 21 %), je jednoduše asociální,“ doplňuje a  diví se, že zaměstnanci s minimální mzdou platí tak velké daně. „Buďme rádi, že za tu částku ještě vůbec někdo dělá,“ uzavírá na Facebooku.

Jeho příspěvek nezůstal bez odezvy. „Snížit zdanění práce (pro všechny), zvýšit zdanění korporací, kapitálových výnosů apod. Jenomže to se budou kamarádi politiků vztekat,“ přispívá do diskuse pod příspěvkem jeden z pisatelů. „Ovšem když to snížíš, budeš muset najít nějaké škrty ve státních výdajích,“ reaguje na poslancův příspěvek jeden z dalších přispěvatelů.