„Opravdu máme mávnout rukou nad tím, že má u nás sochu krvavý zločinec, navíc se lživým nápisem, že jeho vojska ‚zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením‘?“ klade si otázku Hlaváček, který výčtu nepěkných Koněvových činů věnuje většinu části svého komentáře a nechápe, proč mají někteří Češi potřebu tuto osobu oslavovat.

Nesouhlasí s názory, zejména těch z Velvyslanectví Ruské federace v ČR, že by jakákoliv manipulace s pražskou Koněvovou sochou byla „přepisováním dějin“. Naopak. „Přepisováním dějin byl akt vztyčení megalomanské skulptury krvavému katovi obludné orientální tyranie, navíc s nápisem, který je servilní lží zplozenou v časech sovětsko-ruské okupace zdejšími guberniálními představiteli,“ dodává.

Dějiny se podle jeho slov mimo jiné píší jak odhalováním, tak i kácením pomníků. „Demontovat Koněvův pomník a poslat jej do lapidária – to by byl adekvátní čin!“ zdůrazňuje Hlaváček s přesvědčením, že tento symbol někdejší sovětsko-ruské imperiální dominance by měl z našeho hlavního města zmizet. 

Anebo navrhuje udělat z něj specifické pamětní místo bolševických zločinů a sovětsko-ruské imperiální zvůle. „Ať doplňkové desky, jak to navrhují představitelé Prahy 6, jasně promlouvají, česky, anglicky a rusky, o zločinech muže, který se podílel na brutálním útlaku vlastního národa i dalších národů východní a střední Evropy i Asie,“ píše. Promlouvat by také desky měly o tom, že tento muž neporazil fašismus, nýbrž německý imperialismus a nacionální socialismus, jehož bylo ovšem sovětské Rusko dlouholetým spojencem.

Přichází však ještě s dalším nápadem, jak by se mělo v budoucnu se sochou Koněva naložit. Vyřešit dohady by mohl prezident Miloš Zeman. „Až Zeman opět po čase vyrazí na návštěvu ruského vůdce, aby se poklonil u prahů kremelského trůnu, ať s sebou vezme do Moskvy dárek. Pošleme Koněva caru Putinovi, ať si ho postaví třeba v Soči!“ navrhuje Hlaváček a dodává, že s výběrem místa by mu tam mohlo pomoci „proslulé hradní ‚pátrací komando‘ Mynář – Nejedlý – Tvrdík“.

Maršál Koněv je prý až nečekaně příhodným symbolem dnešní ruské zahraniční politiky, která stojí na pohrdání mezinárodním právem, vojenských intervencích, anexích a okupacích, na neúctě k lidskému životu i vlastnímu národu a na překrucování dějin a ufňukaném ublíženeckém velikášství.

„A nádavkem Putinovi přibalme ‚erotickou‘ sochu svazačky z Anglického nábřeží v Plzni, která je, jak nápis hlásá, též oslavou československo-sovětské smlouvy z roku 1943, našeho (dobrovolného) ponížení,“ uzavírá s tím, že tu by mu mohl Zeman slavnostně odevzdat přímo v České republice, kam jej prý poníženě pozval, neboť, jak se náš prezident při loňské gratulaci Putinovi ke znovuzvolení nechal slyšet „náš cíl je společný“.