Když byl vůdce politického klanu ANO Andrej Babiš přijat do Sobotkovy vlády, koaliční kolegové dobře věděli, že Babiš je liška podšitá a miliardy asi nemohl získat jenom čistým způsobem. Vždyť i Sobotka a lidé kolem něho tušili, jak nectně přišli někteří jejich sponzoři k penězům. Proto to samé u Babiše nevadilo. Byl přijat jako sicilský nebo kyjevský bratranec – do „rodiny“. Začalo to vadit až na úsvitu nových voleb.

Babiš, kšefty a BIS

Vyšetřování, jak Babiš údajně vybíral vajíčka z jednoho ptačího, přesněji čapího hnízda, nebylo předvolební aktivitou. Šmírácká antibabišovina byla spíše zadána již v okamžiku, kdy Babiš vstupoval do vlády. Jako preventivní opatření, aby bylo „něco“ na Babiše v záloze. Kvůli svému podnikání je Babiš trvale vydíratelný a ovlivnitelný, vůči tajným službám bezmocný a Zemana proti BIS nepodpořil.

Proto Babiš a jeho vláda představují jenom osoby, se kterými tajná služba kalkuluje, a posouvá svá rozhodování podle přání „hlubokého státu“, tedy osob, které ovlivňují státní aparát bez ohledu na směšný rituál voleb, z něhož vylezou nějací poslanci, nějaká vláda a kdoví jaký premiér.

Tajné služby představují bažiny

Není důvod přijmout automaticky víru v něco, co tvrdí tajná služba, třeba BIS, již vzhledem k tomu, že v obecné rovině nemohou být tajné služby zdrojem důvěry. Tajná služba v různých státech provozuje několik protichůdných aktivit.  

1. Má obranný charakter, odhaluje skryté hrozby vůči státu.

2. Snaží se pomocí svých informací odstraňovat z vládního aparátu a veřejného života vliv osob, které nesouhlasí s dlouhodobým politicko-ekonomickým trendem. Například těch, co nejsou loajální vůči NATO, USA a EU a vůči na ně napojeným významným korporacím. Děje se to pomocí účelových až dezinformačních akcí.

3. Pokud nejde o mikrotajnou službu, jako je čehúnská BIS, větší organizace provádějí podle potřeby též teroristické operace – likvidace osob, poskytují momentálním méně movitým „přátelům“ výzbroj, výcvik a případně i vedení podivných polovojenských jednotek.

4. Všichni šmírují všechny, důvěra je totéž jako hajzlpapír. Důležitý je výsledek pro naši či moji tajnou službu a pro naše či moje zájmy.

Takový je svět tajných služeb

Z podstaty své činnosti má jakákoliv tajná služba charakter mafie čili politicky problémové organizace. Tajná služba proto není v praxi zodpovědná v první instanci své vládě, ale těžko popsatelné tendenci „hlubokého státu“ spojující dominantní zájmy politicko-ekonomických skupin a nadnárodních politických vazeb zaručujících prosperitu tajným službám a lidem zainteresovaným na místním „hlubokém státě“. Mohou z toho profitovat ve větší míře i „chápající“ politici. Proto informace tajných služeb budou vždy účelové a jejich hodnotu může prověřit jenom veřejné soudní projednání. Což popírá hlavní devizu tajných služeb – skryté konání.

Tajné služby lze proto považovat za účelovou bažinu, aniž to znamená pomluvu. Bezvýhradně s tajnými službami mohou souhlasit jejich spolupracovníci, spříznění politici a úředníci nebo osoby duševně excentrické, bezvýhradně věřící tomu, co tajná služba produkuje.

Každý může šmírovat kdekoho

Každý může šmírovat každého, proč ne v koudelkovské BIS? Například v létě 2021 kvetl v médiích špehovací skandál skrze mobilní telefony. Šlo o software Pegasus, prodávaný izraelskou firmou NSO řadě států. Údajně mělo být pomocí izraelské technologie čmucháno v 50 000 telefonních číslech.

Pegasus se prý zaměřuje na chyby v operačních programech smartphonů. Vnikne do telefonu, dokáže číst zprávy, poslouchat hovory v telefonu, ale též využít mobil jako mikrofon a kameru, stáhnout příspěvky na sociálních médiích, uživatelská hesla, kontaktní informace, obrázky, videa, zvukové nahrávky a historii procházení.

Ve skutečnosti se nic zvláštního neděje, protože tajné služby státu dbajícího o bezpečnost mají k dispozici techniku pro monitorování osob. Přitom se stále tajné služby dívají i za roh – účel světí prostředky. Třeba šmírování evropských politiků Američany ve spolupráci s Dány, nebo píle americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), když v polovině roku 2021 uniklo na veřejnost, že monitorovala komunikaci nejsledovanějšího televizního komentátora v zemi Tuckera Carlsona. Ten je kritický k vládnoucí levici včetně prezidenta Joea Bidena.

Že jste nedemokraticky šmírováni, ani nezjistíte. Cílem šmírování byla pestrá směsice lidí. Například francouzský prezident Emmanuel Macron a dalších čtrnáct politických lídrů včetně pákistánského premiéra Imrana Chána, ale i tisíce dalších osob, které byly pro jakékoliv vlády kdykoliv potenciálně nebo skutečně problematické. Účel, proč tajné služby šmírují občany, pokud nejde skutečně o teroristy nebo špiony nepřátelského státu, je momentálně mafiánsky účelový.

Podle britského levicového deníku The Guardian se na uniklém seznamu šmírovaných objevily až čtyři stovky čísel mobilních telefonů ve Velké Británii. Analýza dat naznačuje, že většinově byly zodpovědné za výběr britských čísel Spojené arabské emiráty (SAE).

Izraelsko-mezinárodní příběh

Indičtí novináři, politici, soudci a státní úředníci byli také podrobeni státní sledovací kampani telefonů vojenským sledovacím spywarem od společnosti NSO. Údajně ke šmírování bylo vybráno více než tisíc indických čísel jako potenciální cíle. Podle deníku The Guardian čísla „silně naznačují, že systém provozují zpravodajské služby indické vlády“, což je zajímavá dedukce, protože když vláda program koupila, kdo jiný by asi telefony šmíroval?