Směrnice o vysílání pracovníků by se podle něho na dopravu proto neměla vztahovat. Cílem ČR je vyjednat jasná pravidla v EU, tak aby integrita vnitřního trhu nebyla ohrožována, řekl dnes při jednání s prezidentem Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Vladimírem Starostou. ČTK to v tiskové zprávě sdělil Úřad vlády.

Podle návrhu obecných pravidel směrnice o vysílání pracovníků by řidiči kamionů měli v každé zemi splňovat obvyklé podmínky pro zaměstnávání, tedy alespoň minimální mzdu, další náhrady i smluvní podmínky. Jeden z českých řidičů už si v Německu vymohl doplacení mzdy na tamní úroveň. Podle Česmadu se nyní o tuto možnost zajímají stovky řidičů, což prý může způsobit hromadný krach nejen dopravních firem.

Babiš uvedl, že se minulý týden podařilo nalézt předběžnou shodu v EU na revizi směrnice, v níž se povedlo prosadit, aby doprava měla kvůli svojí specifické povaze a vysoké mobilitě řidičů vlastní pravidla.

„Nyní pokračujeme v jednání o takzvaném balíčku mobility, který bude určovat pravidla pro dopravu. Klíčovou roli hraje ministerstvo dopravy, které chce docílit toho, aby se na mezinárodní přepravu po EU ze země A do země B nevztahovala směrnice o vysílání pracovníků. Jednotný režim zároveň nesmí ohrozit konkurenceschopnost českých dopravců na evropském trhu,“ řekl Babiš.

Chystaný kompromis by podle něj umožnil co nejnižší míru aplikace směrnice na mezinárodní dopravu a bilaterální pravidelnou přepravu mezi sousedními státy. Zároveň by odstranil právní nejistotu ohledně mzdových podmínek řidičů.

Zákon o minimální mzdě platí v Německu od 1. ledna 2015 a vztahuje se na všechnu práci vykonanou na území Německa. Vedle hrubé minimální hodinové mzdy stanovuje i povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Při nesplnění povinností může celní úřad udělit vysoké pokuty.

Ustanovení směrnice přitom mnohdy nedodržují ani řidiči ze západoevropských zemí. Při loňské preventivní kontrolní akci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva dopravy na hraničních přechodech Rozvadov a Hatě bylo zjištěno, že zatímco řidiči z nových členských států EU mají většinou k dispozici pracovní smlouvy v několika evropských jazycích, řidiči ze západních států o povinnostech při vysílání často nemají ani základní informace.