Babiš v úvodním projevu tradiční pražské porady českých velvyslanců zdůraznil důležitost ekonomické diplomacie. Diplomaty vybídl, aby hledali oblasti, kde lze hospodářskou spolupráci zlepšovat. „Prosazování ekonomických zájmů našich firem a lidskoprávní politika se nevylučují. Obrana lidských práv je jedním z tradičních pilířů české zahraniční politiky,“ uvedl.

Česko podle něj v posledních letech ukázalo, že není lhostejné vůči násilí a represím ve světě. „Tak to i do budoucna zůstane. Nutné je něco opravdu konkrétního v tomto směru činit, a ne z toho dělat domácí politické exhibice. Budeme nabízet konkrétní pomoc, nikoli líbivá gesta,“ shrnul premiér.

Za pilíř zahraniční politiky považuje Babiš vztahy se sousedy. „Jsou dnes nejlepší v naší historii,“ řekl. V oblasti bilaterálních vztahů zmínil Babiš jako klíčové partnery také Německo, USA, Izrael, Velkou Británii či Francii. V případě Německa považuje za důležitý rozvoj dopravního spojení, v případě USA apeloval na uzavření obchodní smlouvy mezi EU a Spojenými státy. Plánuje také posílit české diplomatické zastoupení v Jeruzalémě.

Naopak velmi těžké období zažívají česko-ruské vztahy, podotkl Babiš. „Nikoli však naší vinou. My rozhodně nemáme zájem krizi dále prohlubovat, ale k dialogu jsou potřeba dva a já z ruské strany zájem o dialog nevidím,“ uvedl. O dialogu podle něj navíc nemůže být řeč, dokud bude Česko zařazeno na ruském seznamu „nikoli přátelských“ zemí.

ČR má zájem i o rozvoj vztahů s Čínou. „Na základě vzájemného respektu, reciprocity, výhodnosti a úcty ke svrchovanosti druhé strany,“ řekl. Premiér také podpořil rozšíření EU, které by mělo být příští rok jednou z priorit českého předsednictví. „Neschopnost EU dohodnout se na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií považuji za obrovskou chybu,“ řekl Babiš.

Velké obavy má premiér ze situace v Afghánistánu, který ovládlo hnutí Tálibán. „Náhlým pádem vlády vypukla katastrofální situace, která mimochodem hrozí přerůst do masivní uprchlické krize. Odchod vojsk NATO, který byl podle mého chybou a hlavně byl chybně proveden, by mohl opět zvýšit tlak na pro nás nebezpečné balkánské migrační trase,“ varoval.

V závěru projevu Babiš podpořil české členství v EU a NATO. „Nikdy v historii jsme neměli takové garance bezpečnosti, hospodářské prosperity a ochrany lidských práv, jaké nám poskytují EU a NATO. Díky plnohodnotnému členství v obou organizacích je ČR silnějším a respektovanějším hráčem na mezinárodním poli a dokáže lépe čelit rovněž globálním výzvám, které přesahují hranice jednotlivých států,“ uvedl.

Babiš ocenil, jak velvyslanci zvládli všechny problémy při covidové epidemii a chválil také ministra zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD). „Já jsem se stal členem vlády v roce 2014 a pro mě je to nejlepší ministr zahraničních věcí vlády od té doby, co jsem jejím členem,“ řekl. Kulhánek je podle něj mladý, jazykově vybavený, akční, nedělá politiku a kariéru, ale jde mu o dobro země.

Při zahájení celotýdenní porady českých velvyslanců Kulhánek společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) vyznamenal českého velvyslance v Afghánistánu Jiřího Balouna za práci při evakuaci českých diplomatů i místních spolupracovníků z Kábulu. Předal mu nejvyšší resortní ocenění Za zásluhy o diplomacii.

Ministr se v projevu následně vyjádřil k nejdůležitějším oblastem, které českou diplomacii zaměstnávají. Komentoval vývoj ve vztazích s Moskvou po vyhoštění ruských diplomatů kvůli zapojení jeho agentů do výbuchů ve Vrběticích. Kulhánek postup českých úřadů ocenil. „Zachovali jsme si čest státu, který ctí mezinárodní právo a zároveň nepostupuje hystericky,“ řekl.

Záležitost podle něj nekončí, protože úkolem diplomatů je udržovat komunikaci i ve složitých dobách. I když návrat k normálním vztahům bude velmi dlouhý, nepovažuje za rozumné „výkřiky o úplné demontáži česko-ruských vztahů“. Za správnou označil ministr snahu udržet obchodní nebo kulturní styky s Ruskem. Řekl, že nyní se dělá audit česko-ruských vztahů a příští týden ministerstvo organizuje uzavřený kulatý stůl se zástupci parlamentních stran.

Evropská unie podle něj během koronavirové krize prokázala i přes některé problémy, že je životně důležitá pro zajištění české bezpečnosti a prosperity. Řekl, že poučením z krize pro EU má být větší zaměření na praktické kroky pomáhající členským státům. Při českém předsednictví EU příští rok podle ministra musí Česko dostát očekáváním unijních partnerů, utužit vazby na podobně smýšlející členské státy a v maximální možné míře promítnout své vlastní priority do dalšího směřování EU. „Priority na úrovni Ministerstva zahraničí pak lze zobecnit do třech pojmů: Chceme Evropu silnou, odolnou a udržitelnou,“ řekl.

Za důležitý bod českého předsednictví EU Kulhánek označil politiku rozšíření unie. „Je v našem ekonomickém, politickém i bezpečnostním zájmu co nejrychleji posunout evropskou integraci zemí západního Balkánu,“ řekl. Doufá, že během českého předsednictví bude stanoven termín, ke kterému by do EU mohlo vstoupit Srbsko.

Za jeden z pilířů české zahraniční a bezpečnostní politiky označil dobré transatlantické vztahy a udržení funkční Severoatlantické aliance. Zdůraznil také spojenectví s Izraelem, které chce dále rozvíjet včetně posilování české diplomatické přítomnosti v Jeruzalémě.

Otázka migrace by se podle Kulhánka měla řešit především v zemích původu, případně v tranzitních zemích. Odmítl povinné kvóty přerozdělování uprchlíků v EU.

Kulhánek se v projevu vrátil i k událostem v Afghánistánu. Výsledek dvacetiletého snažení spojenců podle něj nelze označit za úspěch, vyjádřil ale hrdost na práci vojáků a diplomatů. Dopady vývoje v zemi se podle něj projeví ve střední Asii a na Blízkém východě, ovlivnit mohou i transatlantické vztahy.

Kromě Balouna v projevu ocenil i velvyslankyni v Sýrii Evu Filipi a Libora Sečku, který nedávno skončil jako ambasador v Londýně. Vyzdvihl dobře vedený Sečkův twitterový účet. V době sociálních médií podle něj musí být diplomacie přítomna i v tomto prostředí. Některá velvyslanectví v tomto pokulhávají, dodal.