S výsledky je prý Gräßleová velmi spokojená. „Konečné znění je plně v souladu s původními požadavky Evropského parlamentu. Máme nyní mnohem jasnější a přísnější pravidla týkající se střetu zájmů. Jasně říkáme, že se tato pravidla vztahují nejen na státní úředníky, ale také na členy vlády na té nejvyšší úrovni,“ uvedla pro server Forum24.cz europoslankyně a předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Gräßleová.

Změna je prý součástí textu s názvem Finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, který v EP prošel 5. července. I když je potřeba, aby byla ještě potvrzena Radou Evropské unie, podle informací deníku se už nic měnit nebude, jelikož jde o text, který vznikl na základě meziinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a právě radou.

Nařízení podle slov Gräßleové hovoří jasně. „Někteří politici by mohli mít problém. Budou-li pokračovat ve stejné praxi jako v minulosti, určitě se dostanou do potíží, protože některé scénáře jako například situace, kdy je vysoký politik zároveň manažer a příjemce finančních prostředků EU, jsou nyní podle finančních pravidel EU zakázány,“ upřesnila.

O tom, že je nařízení jakousi obdobou tzv. Lex Babiš, tedy zákona, který vzniká na základě enormního střetu zájmů jednoho politika, hovoří i někteří europoslanci. Představitelé Evropské unie prý však nejsou spokojeni se situací, kdy člen vlády podobná nařízení obchází tak, jak to udělal Andrej Babiš, tedy například zakládáním svěřeneckých fondů, napsal server Forum24.cz. Vymezení toho, jakých osob se týká střet zájmů, je tedy poměrně široké.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka na celou situaci reagoval s tím, že rozhodnutí se společností ale nesouvisí. „Uvedené nařízení se Agrofertu podle všeho nijak nedotýká, protože pan Babiš není ovládající osobou a ani skutečným majitelem svěřeneckých fondů. Rádi bychom také zdůraznili, že dotace máme úplně stejné jako všichni ostatní zemědělci v ČR – na krávu, na hektar a podobně,“ sdělil a dodal, že dotace neznamenají žádný zisk a jsou uhrazením části náklad.

Původní zdroj ZDE.

V nařízení však stojí, že ke střetu zájmů dochází ve chvíli, kdy je ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby. Důvodů je v tomto případě uvedeno více. Například z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu.