Dokument pod názvem „Západní Balkán – cesta do budoucnosti“ byl podle informací slovinského webu zaslán předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi v únoru. Kdo je autorem dokumentu, se neví, ale údajně nevznikl na slovinském ministerstvu zahraničí, ale v Budapešti. Přesto v bruselských diplomatických kruzích se o něm mluví jako o „slovinském dokumentu“, neboť měl slovinský kabinet spolupracovat na jeho rozesílání na různé adresy. V této souvislosti je nutné vysvětlit slovinský zájem, který je vyvolán nejen tím, že se jedná o sousední země a Balkán. Dalším motivem je, že malá zapadobalkánská země se stane od července předsedající zemí EU a za svůj cíl předsednictví si vytkla nelehký úkol uklidnění krizových situací v Evropě.

 

Dokument nemá diplomatický charakter, a proto nemá ani hlavičku, ani žádný podpis. K Charlesi Michelovi se dostal mimo diplomatickou poštu, což umožňuje nepřihlásit se k jeho existenci, a to se také stalo. Nejedná se o oficiální slovinské zahraničně politické stanovisko, ale jde o neformální návrh možného řešení klíčových otázek v zemích bývalé Jugoslávie. Na dokumentu je rozeznatelné, že odpovídá chorvatským a srbským nacionalistickým zájmům projevujících se podle slovinského webu již třicetiletým úsilím o rozdrobení Bosny a Hercegoviny. Po přečtení dokumentu ale vyplývá, že zcela tomu tak není a jde o komplexnější etnickou a národnostní problematiku zahrnující i takzvanou Velkou Albánii, Kosovo, Černou Horu, Severní Makedonii a Bulharsko. Co dokument podtrhuje, je skutečnost, že po uzavření míru a slibech perspektivy Černé Hoře a Makedonii (myslí se tím členství v NATO) zůstávají klíčové problémy nevyřešené.

 

K dokumentu se v zemích bývalé Jugoslávie zatím ostře postavilo jen bosenské vedení a také americké velvyslanectví v Bosně a Hercegovině, které uvedlo, že USA stojí za nedělitelností bosenské federace. V Makedonii panuje ticho. Pouze se ozval bývalý náměstek ministra zahraničí a člen makedonské Liberálně demokratické strany Emil Kirjaz, který kritizoval poklid makedonské vlády a myslí si, že slovinské vedení ve svých vnitropolitických zájmech zachází příliš daleko.

 

Dokument lze charakterizovat jako pokus části evropské pravice Orbán – Janša o zviditelnění jejich evropské politiky a s největší pravděpodobností vše utichne. Svědčí o tom i klid v Chorvatsku a Srbsku, přestože se dokument zmiňuje o těchto dvou zemích. Dokument uvádí, že jsou zde konečně stabilní vlády, a proto existuje možnost a čas přikročit ke konečnému řešení zásadních problémů západního Balkánu.

 

Níže je uvedena k „upravená“ mapa regionu západního Balkánu, která v souvislosti s dokumentem koluje na twitteru některých balkánských politiků, kteří se k dokumentu vyjadřují.

 

 

S přispěním Mirko Raduševiče