„Mám určitou nervozitu z toho, jak rychle zvýšila centrální banka základní úrokové sazby na podzim loňského roku,“ uvedl, že velký nárůst úrokových sazeb neměl kýžený efekt. „Centrální banka sama sebe dostala do situace, kdy už má vysokou inflaci a základní sazbu už 5,75 procenta. Pokud budou nákladové tlaky a poptávkové tlaky, které by si vyžádaly ještě další zpřísňování měnové politiky, pokračovat, tak si nejsem jistý, jestli se náhodou centrální banka prudkým zvýšením na podzim nedostala do vlastní pasti,“ řekl úvodem Vladimír Dlouhý.

„Teď je centrální banka na hodně vysoké hranici základních sazeb. Kdybych já rozhodoval, tak bych určitě neudělal první chybu, kterou nový guvernér udělal, když v rozhovoru po svém jmenování řekl, že v srpnu bude něco navrhovat,“ řekl Dlouhý, který byl také jedním z kandidátů na post guvernéra ČNB.

Záznam celého pořadu najdete ZDE.

„Tohle nemůže nikdo z bankovní rady říkat, protože nevíme, co bude v srpnu. Pochopil jsem, že bude navrhovat další nezvyšování, jaksi ale nevíme, jak ty analýzy budou v srpnu vypadat,“ vyčetl Dlouhý Michlovi, který se také nechal slyšet, že není zastáncem zvyšování úrokových sazeb nebo dražších peněz, mimo jiné i pro podniky a podnikatele.

„Já si zatím myslím, že se poptávkové tlaky postupně vyčerpají, ale na to musí být ta nejlepší analýza, kterou má právě centrální banka,“ podotkl. „Musíme k tomu přistupovat s velkou pokorou, protože je to velmi těžká věc. Centrálním bankéřům v této době není co závidět,“ zhodnotil prezident Hospodářské komory.

Zdráhal se následně hodnotit Michla coby nového guvernéra ČNB: „To po mně nechtějte, jestliže jsem byl jedním z kandidátů... Je to rozhodnutí pana prezidenta,“ uvedl s tím, že do bankovní rady rozhodně nepůjde, na to se cítí již příliš starý.

V samém závěru pořadu přišla otázka ohledně vypnutí dodávek ruského plynu do Evropy.

„Už dnes víme, že jsou firmy, které chtějí i za spotovou vysokou cenu dostat dodávky plynu. Tedy aby ten plyn vůbec byl. Mám kamaráda podnikatele, který na spotových cenách za megawatthodinu platil 2 000 korun a teď platí 17 000, to jsou strašně tvrdé dopady. Ta vláda opravdu by měla nad tím zapřemýšlet,“ zdůraznil.

„Pokud by Rusové plyn úplně zastavili, tak tu musí být krátkodobě celoevropský přídělový systém založený na evropské solidaritě. Mnoho podnikatelů tomu ale nevěří, viděli to na covidu,“ dodal Dlouhý, že doufá, že nějaká dohoda o přídělovém systému nakonec bude.

Do jaké míry ale bude tento systém spravedlivý, to je podle Dlouhého velká otázka. „A to je Sophiina volba. Musím, i když velmi nerad, říct: kdybychom se my, Evropané, zřekli dovozu ruského plynu krátkodobě, vyvolalo by to tak vysoký politický a sociální neklid, že by to bylo přesně to, co si Vladimir Putin přeje,“ doplnil s tím, že na druhou stranu si samozřejmě uvědomuje, že tím každý den poskytujeme prostředky, aby Rusové mohli v konfliktu dál pokračovat.