Od minulých prezidentských voleb v USA probíhá studená občanská válka, která občas balancuje na hraně horkého konfliktu. Z hlediska Evropské unie můžeme, podle Bašty, vidět velmi podobný vývoj personálně podněcovaný spíše zvnějšku: „Masivní migrace z Asie a z Afriky, ale (postoj) ideologicky vyfutrovaný levicovými pokrokáři. Ti sice nemohou obvinit evropské národy z otrokářství (a do posledního dolaru vyčíslit finanční újmu jako u Afroameričanů), zato však zdůrazňují dva dědičné hříchy – kolonialismus a průmyslovou revoluci, která zdevastovala celý svět,“ píše Bašta.

Z toho levicoví pokrokáři dovozují, že Evropané proto musí odčinit hříchy svých předků především tím, že se rozdělí o svůj blahobyt se zeměmi postiženými kolonialismem – buď nepřímo dotacemi do afrických států, nebo přímo tím, že se o svůj sociální stát (a později i o své majetky) podělí s příchozími zájemci. „Když se to podaří tak, jak si to třeba pan Soros představuje, rozdíl mezi subsaharskou Afrikou, Pákistánem, Afghánistánem a Evropou se postupně smaže,“ dodává Bašta. Názorně to ukazují okrajové čtvrti západoevropských velkoměst.

Středoevropané obecně, a Češi zvláště, argumentují tím, že nikdy žádné kolonie neměli. Když získali svou samostatnost, svět už byl rozebrán mezi velmoci a začínal proces dekolonizace. „Pravda, pár novinářů v Československu před sto lety usoudilo, že jako vítězný stát bychom se mohli ucházet o některou německou kolonii, a vyhlédli si Togo. Možná kvůli sloganu „Togo není zas tak mnogo“. Nedopadlo to, což se dalo čekat, takže koloniální minulost opravdu nemáme,“ píše někdejší diplomat.

„To ovšem nebrání českým pokrokářům, aby nám nepředhazovali naši historickou vinu,“ pokračuje Bašta. Zatím nejobsáhleji ji formuloval historik Martin Šorm před dvěma lety v časopise ĎaS (Dějiny a současnost). Za oblíbenou dezinformaci označil tvrzení, že prosperita střední Evropy není historicky s kolonialismem nijak spojena, a Česko tedy na rozdíl od jiných zemí nevděčí za svůj blahobyt historickému vykořisťování zbytku světa, či otrokářství.

Naopak, Šorm je přesvědčen, že České země byly s globální ekonomikou a se zločiny koloniálních mocností po staletí integrálně provázány. „Zkrátka jsme byli součástí zločinné evropské civilizace a dnes se za to musíme upřímně kát, a zaplatit tím, že se o svůj blahobyt rozdělíme s migranty,“ podotýká.

„Rasové bouře v USA, jejich ohlas v Evropské unii a nebezpečí, že rasisticky motivované nepokoje se mohou rozšířit i k našim západním sousedům, mění jejich autory ze směšných figur v budoucí bezpečnostní riziko. Evropa s tím má velmi neblahé zkušenosti ze svých nedávných dějin. Ze šaška se stal diktátor během pár měsíců,“ uzavírá Bašta.