Delší dobu jsme o vás neslyšeli. Naposledy jsme spolu hovořili v srpnu loňského roku, tedy před více než pěti měsíci, o útoku Ukrajiny na Kurskou oblast Ruska a možném ukončení konfliktu na Ukrajině. Chystal jste se na další výjezd do Izraele a pak jste se odmlčel. Co se stalo?

Stalo se toho hodně. Po teroristickém útoku Hamásu jsem se několikrát aktivně zapojil do obrany Izraele jako příslušník protiteroristické policejní jednotky. V Izraeli jsem strávil celkem pět měsíců. V mezičase jsem řídil svou firmu, aktivně sportoval a měl plné ruce práce s přípravou na volby v roce 2025. Nikdo mě ale nepřipravil na to, co se stalo na konci září minulého roku. Mozková příhoda mě během pár minut připravila nejen o všechny nejbližší plány, ale málem i o život. Ale přežil jsem a pokračuji.

To je mi líto. Jak se uzdravujete?

Proces uzdravování je těžký a zabere hodně času. Ale jak už jsem řekl, nejsem zvyklý se vzdávat a bojuji. Rehabilitace není jednoduchá. Učím se znovu pořádně chodit, plynně mluvit a psát. Pokračuji ve svých obchodních aktivitách, chci se znovu vrátit ke sportu a jako člen Trikolory hodlám svou stranu aktivně podpořit i v podzimních volbách. A jak vidíte, vracím se i ke svým aktivitám mediálním, které jsem také musel na nějaký čas přerušit.

Donald Trump se opět postavil do čela USA. Vrátil se do úřadu přes jedno volební období, což se mu podařilo jako teprve druhému prezidentovi v historii USA. Jaký dopad myslíte, že bude mít jeho znovuzvolení na Spojené státy a na celý svět? Zastaví války na Ukrajině a v Izraeli? Nastolí opět mír?

Myslím, že prezident Donald Trump přesně tohle chce. Chce mír. Věřím, že dodrží své sliby a války ukončí. Jeho cílem je ukončit válku na Ukrajině. Rusko samozřejmě neopustí okupovaná území. Nějaké kompromisy budou nutné, ale Putin podle mě brzy pochopí, že Trump chce válku skutečně ukončit a bude ochotný jednat o podmínkách míru. Moje předpovědi ze začátku této války, že jediným možným řešením konfliktu budou diplomatická jednání, a to i za cenu územních ztrát Ukrajiny, se tak naplní.

Trump chce také ukončit válku mezi Izraelem a hnutím Hamás. Ví, že proces vyjednávání může trvat dlouho, je mu jasné, že Hamás musí být úplně poražen a že porážka Hamásu je základní podmínkou Izraele pro ukončení konfliktu.

Hodně politiků šokovalo jeho rozhodnutí o převzetí kontroly nad územím Gazy. Negativní reakce a odpor proti jeho názoru přicházejí nejen ze strany muslimských států. Kdo si ale pamatuje, jak jednal v minulém volebním období, neměl by být moc překvapený. Trump má také o hodně více zkušeností a věřím, že si nechal udělat analýzy a že jeho kroky jsou promyšlené a dlouhodobě připravované. Výsledkem by byl konec dlouhodobého konfliktu a západní hranice Izraele by byla o mnoho bezpečnější. Jsem přesvědčen, že svá rozhodnutí nezruší a své sliby splní.

Izrael propustil několik stovek palestinských vězňů najednou, ale vedení Hamásu propouští unesené Izraelce po malých skupinkách, a navíc ponižujícím způsobem. Dává si také stále nové podmínky, tvrdí, že Izrael nedodržuje příměří a podobně. Vím, že Trump je na přístup Hamásu naštvaný a nyní prohlásil, že pokud do sobotního poledne nepropustí všechna zbývající rukojmí, příměří mezi Izraelem a Hamásem by mělo být odvoláno. Je tu tak reálné riziko, že válka začne znovu a bude daleko tvrdší.

Co říkáte na vývoj v Sýrii? A jak na vás zapůsobil diplomatický incident, kdy nejen Šara, ale všichni členové nové syrské vlády odmítli podat ruku německé ministryni zahraničí Baerbockové?

Vývoj situace v Sýrii je varováním hlavně pro Evropu. Říká nám, že se musíme místo podpory války na Ukrajině začít starat o vlastní bezpečnost. Proč? Třicet tisíc vycvičených povstalců, vedených skupinou Hay’at Tahrir al-Sham, ozbrojených jen lehkými zbraněmi, na pickupech a nákladních vozidlech, bez letectva a těžkých zbraní, během několika týdnů svrhlo vládu a ovládlo celou Sýrii. Zemi s armádou se sto padesáti tisíci muži, vyzbrojenou tanky, stíhačkami, bombardéry a dělostřelectvem, s funkční policií a infrastrukturou, podporovanou Ruskem a Iránem.

Jak velkou armádu máme my a jak velké armády mají země kolem nás? Kolik je dnes v Evropě muslimů a dalších imigrantů, kolik je tady zbraní, o kterých nic nevíme? Musíme o tom přemýšlet a připravovat se i na nečekané věci. Povstalci používali pro průzkum a pro útoky na pozemní cíle drony. Řídili je bojovníci, vyškolení v Turecku a na Ukrajině. I to je riziko, o kterém musíme mluvit. Drony jsou pro nás velkou hrozbou. Musíme se naučit před nimi chránit naši kritickou infrastrukturu a další důležité objekty. Přinesou i velkou změnou v organizaci výcviku a vybavování armády. Ale my se na nic z toho nepřipravujeme!

Nepodání ruky německé ministryni zahraničí Baerbockové není diplomatický incident. Incident a omyl byla celá její mise. Nevím, proč Němci poslali v čele delegace do Sýrie ženu. Museli přece vědět, jak na to budou lidé v nové syrské vládě reagovat. Prezident Sýrie, hledaný terorista a vůdce Hay’at Tahrir al-Sham, Abú Muhammad al-Džúlání, si teď říká Ahmad Šara. Ale je věřící muslim a věřící muslimové tvoří celou syrskou vládu. Ženu v čele oficiální delegace země EU museli považovat za urážku a nezapomenou na to. Nepodání ruky bylo samozřejmé. Nebyla pro ně vůbec důležitá.

Jaká je podle vás budoucnost Evropy v roce 2025, který právě začíná? A co Česká republika?

Rok 2025 bude složitý a dost nebezpečný. Muslimští přistěhovalci cítí slabost Evropanů a nedostatek stability v evropských zemích. Mnoho lidí si to neuvědomuje, nebo spíš to nechtějí vidět, ale světu džihádu dala porážka Sýrie a faktické vítězství Turecka v této zemi nový impulz pro jejich dlouhodobé plány. Budou se snažit posílit vliv islámu v zemích EU se všemi riziky, která z toho plynou pro původní obyvatele.

Čekám, že Amerika a Rusko letos hodně zesílí. Ale nás v Evropě to zanechá oslabené a zranitelné vůči útokům. Nepokoje muslimské komunity a teroristické útoky se vrátí a budou silnější. Měli bychom se připravit na neklidnou budoucnost. Samotná EU i většina evropských zemi jsou dnes vedeny lidmi bez vlastního názoru, bez schopnosti analyzovat a pojmenovat hrozby a organizovat věci, které mají smysl. Neřeší klesající dostupnost energetických surovin, rostoucí zranitelnost EU vůči jejich zneužití k prosazování politických cílů zdrojových a distribučních zemí, nebo hrozící nedostatek potravin. Místo toho stále prosazují destruktivní ideologii Green Deal, tváří se, jako by neexistovala ilegální imigrace do EU, nebo hrozby radikálního islamismu, potlačují kvalitu vzdělávání mladých lidí a ignorují pokračující proces marginalizace Evropy jako spolehlivého partnera, spojence a geopolitického hráče.

Co se týká ČR, věřím, že podzimní volby do sněmovny povedou k pozitivním změnám. Musíme se na ně ale připravovat už nyní. Nejen hledáním potenciálních voličů, ale hlavně analýzou stavu našeho státu a přípravou programů změn ve způsobu jeho řízení a fungování od prvního okamžiku změny vlády. Donald Trump ukázal, že náš největší spojenec je podobnému způsobu myšlení a jednání nakloněn. Máme možnost toho využít. Nechci těmto změnám jen pasivně přihlížet, ale hodlám se podílet na přípravě efektivních a racionálních bezpečnostních řešení pro naši společnou budoucnost.

Psali jsme:

Až po válce přijdou Ukrajinci za svými ženami. „To jsme zatím nezažili.“

Trump peníze škrtá, EU dál rozdává do Afghánistánu i jinam. Kdo z toho těží?

„Co si to vymýšlíte?“ – „Vy jste mimo“. Živý vstup. Okamura a Lipavský v sobě

„Za to by měl být někdo souzen.“ České uhlí. Konečná hrozila před plným sálem