„Jelikož je priorita chránit své občany před kýmkoliv z venčí, chci vrátit své daně zpět. Dle ústavy máme své hranice (ani Schenghen je nezměnil)! A ty nejsou chráněny, a pokud mi budete tvrdit, že jsme chráněni, tak co dělají nelegální migranti na území ČR? Na koho se mám obrátit? Dřív se na hranici střílelo a teď? Co je to vlastně humanita, o které se neustále mluví? Humanita je nakrmit a vrátit uprchlíky, v Sýrii je bezpečných míst spousty a že neumí státy vracet migranty?“ kladl otázky Ignác H.

Státy EU by si měly spíše klást otázku, jak nelegální migranty posílat domů, a neřešit, jak je v Evropě udržet. Tak to alespoň vidí zmíněný čtenář. Místo toho se posiluje agentura Frontex, která má chránit hranice EU. Čtenář ovšem tuto agenturu považuje v zásadě za cestovní kancelář pro nelegální migranty. Drtivou většinu z nich by přitom měla držet mimo Evropu, protože kupříkladu v Africe se na řadě míst neválčí, takže není důvod, aby Afričané nemohli zůstat na svém kontinentu. „A za druhé, pokud někdo nechce dělat, ať chcípne,“ napsal doslova pan Ignác.

Bělobrádek čtenáři sdělil, že se občanských povinností vůči svému státu tak či tak nezbaví, takže daně bude platit dál. Bližší informace mu prý může poskytnout ministerstvo vnitra. A pokud jde o uprchlíky, v Česku takřka žádní nelegální migranti nejsou.

Česko se podle Bělobrádka připravuje i na některé černé scénáře ohledně uprchlické krize. Jeden nastínil kardinál Duka v rozhovoru pro týdeník Echo. Bělobrádek však v této souvislosti neopomněl připomenout, že profesor Tomáš Halík nabízí také jiné pohledy na migrační krizi.  

„Dříve se střílelo na hranicích, aby lidé neutíkali, ne přicházeli. A byl to zločin. Nelegální migrace vždy byla a bude. Nyní zažíváme ovšem v Evropě (ČR se to prakticky netýká, je u nás méně žadatelů o azyl než v roce 2002) obrovský nápor. Odhady hovoří až o 50 % nelegálních migrantů, kteří jsou ekonomičtí a nárok na azyl nemají,“ konstatoval vicepremiér.

Bělobrádek se nevyhnul ani otázce, proč světové společenství nežene k odpovědnosti Spojené státy za to, že uvrhly do chaosu Irák, když vpadly do této země a svrhly Saddáma Husajna. Když může EU přijmout sankce vůči Rusku, proč totéž neudělá vůči USA? „Jestliže nejsou USA nad mezinárodním právem, jak to že na USA neuvalí EU a zbytek světa sankce? Proti Rusku to jde, a to nenasadili regulérní armádu jako USA v Iráku? Prosím, to mi vysvětlete,“ žádal pan Holub.

„Pěkný den, není mi známo, že by USA připojily ke svému území část jiného státu za použití neoznačených vlastních vojáků. Asi proto,“ odvětil vicepremiér.

Další odpovědi naleznete zde.

Pár slov padlo také k reorganizaci ministerstev. Bělobrádek má za to, že je namístě zvážit, zda nemáme příliš mnoho ministerstev. Otázkou je, zda by nebylo vhodné zrušit např. ministerstvo pro místní rozvoj, které pod patronací hnutí ANO vede Karla Šlechtová. To, že ministerstvo vede konkurenční politická strana, ale fakt, že tento resort vznikl ještě ustavením krajů a agendy resortu se s těmi krajskými často překrývají. „Ale debata může být i o dalších,“ připustil vicepremiér.

Česko však musí řešit i jiné problémy. Smutnou skutečností je, že v České republice se nerodí dost dětí, takže náš důchodový systém potřebuje úpravy, má-li fungovat dál. Ročně v Česku chybí až 40 tisíc nových dětí.

Budoucí generace by nás proklely

Další čtenář varoval Bělobrádka před budováním evropského superstátu. Nechápal, proč by v České republice měli volit lidé pocházející z jiných zemí, než je Česká republika. Sám by prý také nešel volit do zastupitelských orgánů jiné země, považoval by to za pokrytectví. Nevidí proto důvod, proč se na vládě diskutuje o možném rozšíření volebních práv i na občany žijící např. mimo EU. Anebo i v EU.

„A pokud se těšíte na nějaký slepenec a Evropský superstát, tak doufám, že k tomu také nikdy nedojde. Není možné takto popřít identitu jednotlivých národů, k čemuž by tímto aktem došlo. Následné generace by nás proklely,“ varoval pán vystupující pod jménem Šttuka.

Bělobrádek však čtenáře vyvedl z omylu. „Již vstupem do EU jsme jako občané EU získali právo volit i v jiných členských zemích, stejně tak oni mohou volit u nás. Na této letité praxi se nic nezměnilo. Mezinárodní smlouvy mají vyšší právní sílu,“ upozornil člen vlády.