Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis na jednání ministrů zahraničí a obrany členských států EU natvrdo sdělil svým kolegům, že teď není čas si v klidu sednout, na Rusko nechat působit sankce a tvářit se, že teď si EU může vydechnout. Na nějaký oddechový čas podle litevského ministra zahraničí nesmí být ani pomyšlení. „Rozhodně můžeme mluvit o ropě. Protože je to největší příjem do ruského rozpočtu a navíc je docela snadno nahraditelná,“ uvedl Landsbergis před novináři. Na jeho slova upozornila BBC.

Litva jako někdejší sovětská republika držená v područí Kremlem, která dnes mimo jiné sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí, volá po vyvinutí ještě většího tlaku na Rusko.

• Další informace naleznete zde

Z Kyjeva mezitím přichází informace, že po ruském úderu na obchodní centrum v ukrajinském hlavním městě nezemřeli čtyři lidé, jak naznačovaly zprávy ještě před šestou hodinou ranní, ale nejméně šest lidí. Jak takový útok vypadá přiblížil na sociálních sítích starosta Kyjeva Vitalij Kličko. K fotografii hořící budovy napsal, že hasiči už v noci požár krotili.

Z ukrajinského hlavního města přichází i další zprávy. CNN informuje o tom, jak na jednom ze zdejších vrakovišť Ukrajinci opět uvádějí do provozu poškozené ruské zbraně a následně je sami využívají proti ruským agresorům.

„To jsme my, útočíme na ruské pozice blízko Hostomelu," říká ukrajinský voják, zatímco se během rozhovoru s reportérem televize CNN ozývají výstřely v pravidelném rytmu. V tomto konkrétním případě šlo o odpalování ruských raket, s nimiž ukrajinská armáda ostřeluje ruské okupanty.

„Včera v noci jsme poslali proti ruským ozbrojeným silám 24 raket Uragan, které byly na cestě na Ukrajinu, aby ničily naše města," říká Jurij Golodov, zástupce velitele jedné z ukrajinských územních sil a devětašedesátiletý vysloužilý námořník z ukrajinského námořnictva. „Získali jsme je neporušené, v noci jsme je dali ozbrojeným silám Ukrajiny a nyní je naše armáda využívá proti nim (Rusům).“

• Další informace naleznete zde

„Všechno, co získáme od ruské armády, předáváme ozbrojeným silám Ukrajiny,“ dodal ještě Golodov.

A jak se Ukrajinci dostávají k ruské armádní technice? Např. tak, že zničí první vozidlo sledované vojenské kolony, pak pálí na další a pokud ruští vojáci utečou, což se podle Golodova stává, protože často jde o nezkušené ruské brance, ukrajinští vojáci si techniku v klidu převezmou. Vzhledem k tomu, že jde zpravidla o starší, ale stále spolehlivou sovětskou armádní techniku, Ukrajinci ji prý umí velmi dobře ovládat a vědí, jak ji využít proti nepříteli.

V obklíčeném přístavu Mariupol zůstává ruskou armádou obklíčeno asi 300 tisíc lidí. Pár tisíc civilistů ale uniklo přes humanitární koridory dojednané mezi ukrajinskými obránci a ruskými agresory. Několik lidí odešlo do města Dnipro ve střední části východní Ukrajiny a teď popisují, co se ve městě děje.

Manželé Andri a Oksana odmítli při posezení v kavárně v Dnipru nabídku zpravodaje BBC, že jim zaplatí kávu. Zdvořile poděkovali a řekli, že si kávu dát nemohou, protože by to brali jako urážku těch svých příbuzných, kteří se z obleženého Mariupolu nedostali a dál jim tam hrozí smrt.

„Rozhodně jsme (při útěku) riskovali, ale v tu chvíli mi bylo jedno, jestli zemřu v Mariupolu, nebo zemřu při pokusu dostat se ven," řekla Oksana.

Její manžel Andri prozradil, že ve městě není žádný zdroj vody, žádná elektřina, žádné topení a žádná možnost komunikovat s okolním světem, takže neměli jinou možnost, než jít. „Věděli jsme, že existuje šance, že se (i při útěku) staneme cílem, a uvědomili jsme si, že to musíme risknout. Pokud bychom zůstali, šance na přežití by byla nulová,“ řekl.

Ukrajinský poslanec Dmytro Gurin prohlásil, že Rusové se fakticky snaží Mariupol vyhladovět. „Rusové neotevírají humanitární koridory, nepouštějí do města humanitární konvoje. Teď jasně vidíme, že cílem Rusů je město vyhladovět ... Pokud se město nevzdá, a ono se nevzdá, nakonec by mohli dosáhnout svého. Proto nepouštějí lidi ven,“ vyložil svůj pohled na ruské plány s Mariupolem poslanec Gurin.