Baroch na začátku besedy uvedl: „Je třeba rozlišovat termín cizinci a uprchlíci a podle režimu, za jakého ti cizinci v Čechách fungují. Začnu číslem 1450. To je počet osob, které v roce 2017 požádaly o mezinárodní ochranu. Z toho čísla 435 jsou osoby z Ukrajiny, dalších 120 lidí je z Arménie a dalších 129 pak z Gruzie.“ V roce 2016 to bylo 1478, roku 2015 podle Barocha pak 1525 osob, za rok 2014 pak 1156 osob. „To jsou léta, která se nazývají takzvanou migrační krizí. Když půjdu dále do minulosti, tak za rok například 2009 to bylo 1250 osob. Rok 2008 1658, 2007 1800 a 2006 3000 osob. To říkám, že se tu vlna nekonala, a s výjimkou jednoho roku se točíme kolem podobných čísel. A v minulosti se najdou spíše i vyšší čísla,“ uvedl právník nevládní lidskoprávní organizace, zapsaného spolku.

Čísla, čísla...

„Šokovalo mne, jak žádosti o mezinárodní ochranu dopadnou,“ pustil se do „vnitra“ Baroch. „Ti lidé sem přijdou, že přeříkají svůj životní příběh a podle azylového zákona se tento příběh hodnotí. Na konci by mělo být nějaké rozhodnutí, tedy tomu člověku se buď udělí, nebo neudělí mezinárodní ochrana. Jak dopadly ty žádosti v roce 2017, tak v rámci EU jsme země, která neuděluje téměř nic a téměř nikomu. Ze sta lidí dostane v České republice ochranu 11 osob. Na druhé straně v Irsku je to 89 ze sta. V každé zemi je poněkud jiné složení lidí, kteří přicházejí. Je to určitě jiné složení než ve Velké Británii. Je to ale dobré porovnávat třeba se zeměmi Visegrádu, kdy třeba Slovensko je 67. Případně Polsko i kritizované Maďarsko ty migranty přijímají ve větších číslech,“ překvapil svými podloženými čísly přítomné Baroch.

Panelisté z plzeňské besedy o migraci. (Foto: Václav Fiala)

Dále se pak představila zástupkyně UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) Andrlová: „Pracuji již pět let na pozici právničky v místní české pobočce. Jde o to zajistit dodržování práv uprchlíků v souladu s úmluvou o uprchlících, což je takový hlavní stavební kámen celé jejich ochrany. Zhruba 140 států ratifikovalo tuto smlouvu a působíme ve 128 zemích. Nejsme nezisková, ale mezinárodní mezistátní organizace, součást OSN,“ představila se panelistka.

Rozvojový svět na nohou

„V současné době je na celém světě 68 miliónů lidí, kteří jsou v našem mandátu. Neví se také o dost větší skupině, to jsou vnitřně přesídlené osoby. To jsou lidé, kteří jsou ve stejné situaci jako uprchlíci, ale nepřekročili hranice svého vlastního státu. Například Afghánistán nebo Demokratická republika Kongo, to jsou obří státy, kde když se dostanete kvůli místnímu konfliktu do jiného regionu, tak nemusíte rozumět jazyku, takže jste v podobné situaci jako uprchlíci někde za hranicemi,“ vysvětlovala Andrlová. „Těchto lidí z těch 68 miliónů je 40 miliónů, takže těch je více než ‚klasických‘ uprchlíků, a hodně se to zvyšuje. Pak je deset miliónů lidí bez státní příslušnosti, ale tam nemluvíme o vysídlení. Prostě 85 procent tohoto problému je v rozvojových zemích, které nemají vlastní azylovou legislativu a systémy.“

Není důvod ke kritice