„Běžíme proti zdi a v roce 2030 nás kvůli demografickému vývoji čeká pořádný průšvih. Bohužel nevím o tom, že by předchozí vedení kraje nebo vláda chystala opatření, jak těmto dopadům čelit. Přitom všichni moc dobře vědí, že v devadesátých letech se prostě narodilo výrazně méně dětí než v letech sedmdesátých. A s dopady na trh práce, naše střední školy i sociální zařízení se budeme muset vypořádat již za pár let,“ řekl Radim Holiš, hejtman Zlínského kraje, který na začátku roku zahájil v Baťově mrakodrapu konferenci o záchraně strojírenství ve Zlínském kraji. 

 

Čeká nás pořádný průšvih

 

Podle jeho slov bude tato demografická turbulence například znamenat nutnost navýšit kapacitu pobytových sociálních zařízeních asi o 2500 lůžek. Tedy zdvojnásobit současnou kapacitu. „Zlínský kraj připravuje konkrétní kroky, které stojí přibližně na šesti pilířích. Již na jaře představíme program, kterým chceme motivovat obce a města, aby se zapojily do řešení dostupnosti bydlení. Zároveň usilujeme o další rozvoj Univerzity Tomáše Bati a zvýšení počtu jejích studentů. Také musíme otevřít otázku toho, jak pomoci řešit kritický nedostatek zaměstnanců lidmi z kulturně blízkých zemí,“ naznačil hejtman Holiš s tím, že všechny tyto kroky si vyžádají obrovské investice v řádech desítek miliard korun.

 

Nemůžeme čekat, až si našetříme 

 

„I proto je dobře, že jsme se v kraji nesoustředili pouze na jednu obří investici v podobě nové nemocnice, která by paralyzovala všechny další tolik potřebné investice. Zároveň však nemůžeme čekat ani na to, až si na všechny projekty kraj našetří. Musíme otevřít debatu o tom, jak zapojit banky, fondy a PPP projekty, stejně jako musíme vytrvat v naší snaze zrovnoprávnit rozpočtové určení daní, díky jehož nespravedlivému nastavení přichází náš kraj každý rok min. o 500 milionů korun,“ dodal Holiš s tím, že to bude také znamenat změnit uvažování a vybočit ze zajetých kolejí. 

 

„Není pravda, že zaměstnanci ve Zlínském kraji nemají nízké platy. Statistiku zkresluje to, že u nás nesídlí žádná ministerstva či státní instituce, které jinde navyšují statistické ukazatele o průměrných výdělcích. Odměny ve firmách jsou na 5. a 6. místě v republice. Firmy v našem kraji fungují dobře, dělají atraktivní práci a umějí navíc dobře zaplatit své zaměstnance,“ citoval z oficiálních statistik hejtman Holiš. „Nová generace má však od svého budoucího zaměstnání jiná očekávání. Když absolventa školy necháte zametat dílnu nebo škrábat brambory, záhy z této firmy odejde, nebo obor, který studoval, úplně opustí. Mladý člověk potřebuje jiný přístup a bude to chtít změnu přístupu. Na to zaměstnavatelé musejí reagovat, stejně jako na to, že výpadek pracovní síly, která se narodila v 70. letech a kterou budou muset nahradit robotizací, větší efektivitou a podobně. Je to naše společná výzva. To nejcennější je člověk. Práce s mladými lidmi se proto musí změnit. Musíme začít hned,“ připojil významný postřeh hejtman Radim Holiš a doplnil, že ve Zlínském kraji k dnešnímu dni studuje 26 217 studentů v 67 středních školách, které přibližně v jedné pětině nabízejí učební a studijní obory v oblasti strojírenství. 

 

Meta nebo Toyota? 

 

Na konferenci, na kterou se do sídla krajského úřadu sjela takřka stovka účastníků, pak vystoupilo několik řečníků. Jeden z iniciátorů setkání, ředitel Střední průmyslové školy a obchodní akademie Uherský Brod Rostislav Šmíd vyzdvihl to, že hospodářská budoucnost Česka nebude ve finančnictví ani farmacii. „Budoucnost bude spojena se strojírenstvím, které se pochopitelně také promění. Máme ale obrovskou výhodu, že můžeme čerpat z velké tradice a velkého know-how,“ uvedl a připojil zajímavý příklad ze světa. 

 

„Hodnota společnosti Meta je 897 mld. USD a zaměstnává 66 tisíc zaměstnanců. Hodnota největší automobilové společnosti Toyota je sice jen 290 mld. USD, ale zaměstnává 375 tisíc lidí. Žádný jiný obor než průmysl, nedokáže vytvořit tolik pracovních míst,“ upozornil Rostislav Šmíd, který nevidí spásu ani v technologických firmách nebo start-up firmách. „Tyto obory dokážou vytvořit pracovní příležitosti jen pro malou část populace. V České republice jde o 0,6 %, v Německu o 0,8 %, ve Velké Británii 2 % a dokonce i v takovém Izraeli jde pouze o 5 % pracovních příležitostí,“ dodal Šmíd. 

 

Největší „rána“ v jeho prezentaci však přišla vzápětí. O strojírenství není mezi deváťáky zájem a v posledních letech se dramaticky propadá počet těch, kteří se nejen hlásí, ale především začnou studovat strojírenské obory. Podle dostupných statistik počet žáků 1. ročníků v oboru strojírenství poklesl ve srovnání školních let 2016/2017 a aktuálního školního roku o neuvěřitelných 44 %. „Jestli v roce 2016 začalo strojírenství studovat 254 studentů, vloni v září to bylo pouze 142,“ citoval statistiky ředitel uherskobrodské školy s tím, že ještě horší je situace v učebních oborech, kde je pokles 50 až 70 %.