Zatímco v roce 2021 před začátkem války na Ukrajině byla Evropa ze 41 % závislá na zemním plynu z Ruska, dnes se z Ruska dodává do Evropy jen 8 % plynu. To vše údajně s cílem zvýšit energetickou bezpečnosti kontinentu, a to zejména tím, že dovoz plynu nebude závislý na jedné velmoci. Jenže ruský plyn Evropa nahradila zkapalněným zemním plynem zejména ze Spojených států. LNG tak dnes pokrývá dokonce 42 % evropského dovozu plynu.

The EU's gas demand is around 350 bcm/year, which represents approx. 25% of our overall ?? #EnergyConsumption.

Since 2022, EU's Russian gas imports dropped to 8%, and we buy more #LNG & natural gas from other reliable partners ?? https://t.co/Rpt6rlbjGw#EnergyFacts #EUDelivers pic.twitter.com/49cXQOhq33

— Energy4Europe ???? (@Energy4Europe) February 5, 2024

Bidenova administrativa začátkem roku 2024 pozastavila podávání nových žádostí o povolení vývozu LNG zejména do zemí, které nejsou členy dohody o volném obchodu (FTA). Přestože má Evropská unie s USA dlouhodobě silné hospodářské vazby, EU není členem dohody o volném obchodu.

„Administrativa usiluje o dostupnost energie a ekonomické příležitosti pro všechny Američany, o zajištění energetické bezpečnosti zde v USA a u našich spojenců, o ochranu Američanů před změnou klimatu a o získání čisté energetické budoucnosti,“ uvedla ministryně energetiky Jennifer Granholmová, jak informuje server foxbusiness.com.

Tento krok nemá vliv na dříve schválené žádosti o vývoz. Podle mluvčího Evropské komise tak prý pozastavení amerického LNG „nebude mít žádné krátkodobé až střednědobé dopady“ na bezpečnost dodávek plynu do EU. V dlouhodobém horizontu se totiž očekává, že spotřeba zemního plynu v Evropě bude klesat s tím, jak se jednotlivé země budou odklánět od fosilních paliv, aby splnily cíle v oblasti změny klimatu.

Skupiny energetického průmyslu však bijí na poplach, že by se pauza mohla v budoucnu ukázat jako škodlivá pro energetickou bezpečnost Evropy, pokud se ukáže, že dohodnuté dodávky LNG nestačí pokrýt poptávku.

„Plánovaná revize by mohla mít v budoucnu negativní důsledky pro energetickou bezpečnost Německa a Evropy, například v podobě zvýšení cen v důsledku nedostatku objemu na trhu,“ uvedl Uniper, největší německý obchodník s plynem. Mezinárodní plynárenská unie, která má více než 150 členů, uvedla, že rozhodnutí USA „je velmi znepokojivé a poškodí globální energetickou bezpečnost a snižování emisí“.

Americká průmyslová skupina LNG Allies vyzvala Bidenovu administrativu, aby umožnila trhu rozhodnout, které projekty LNG se v příštích letech uskuteční. „Většina energetických výhledů očekává, že globální růst poptávky po LNG bude pokračovat i v roce 2030. Pokud se nabídka USA nezvýší tak, aby tuto poptávku uspokojila, obrátí se země, které potřebují zemní plyn, zpět k Rusku? Nebo k uhlí?“ uvádí skupina ve svém memorandu.

Proti rozhodnutí administrativy Joea Bidena se postavili také přední představitelé ropného průmyslu. Generální ředitel společnosti Shell Wael Sawan varoval, že to „podlomí důvěru“ v odvětví, které se stalo pilířem globálního energetického systému.

Evropská energetická jednička, která je po státní společnosti Qatar Energy největším přepravcem LNG na světě, vsadila hodně na poptávku po tomto plynu, která podle jejích očekávání nadále poroste, i když spotřeba ostatních fosilních paliv začne klesat.

„Nemyslím si, že nedávné oznámení administrativy nutně ovlivní v krátkodobém nebo střednědobém horizontu dodávky LNG, ale myslím si, že v dlouhodobém horizontu narušuje důvěru,“ řekl Wael Sawan v rozhovoru.

V posledních měsících se společnost Shell navíc dostala do sporu s americkou společností Venture Global LNG, která podle Shell nedodržuje mnohamiliardovou smlouvu o dodávkách. Shell tak proti Venture Global zahájila arbitrážní řízení. Americká společnost Venture Global tato obvinění popřela.

„Když k chování společnosti Venture Global, která nedodržuje smlouvy s odběrateli svých základů, přidáte Bidenovo rozhodnutí, myslím, že to všechno začíná jen vyvolávat další otázky ohledně stability a bezpečnosti LNG z USA,“ dodal Sawan podle informací deníku Financial Times.

Rozhodnutí rovněž kritizuje finanční ředitelka společnosti ExxonMobil Kathy Mikellsová, podle níž by to mohlo poškodit snahy o odklon od uhlí. „Znamená to, že je k dispozici méně zemního plynu vytěženého v USA, který může nahradit uhlí po celém světě – to je jednoznačně špatně,“ uvedla. Společnost Exxon staví v Texasu terminál na zkapalněný zemní plyn v hodnotě 10 miliard dolarů, který by měl být uveden do provozu v roce 2025 a už má zajištěná potřebná povolení.

Stejně uvažuje Pierre Breber, finanční ředitel energetické společnosti Chevron. „Vývoz amerického LNG je pro tuto zemi dobrý: vytváří pracovní místa, pomáhá obchodní bilanci. Je dobrý pro naše spojence, kteří hledají zdroje energie. A je to dobré pro životní prostředí, protože... v mnoha případech LNG nahrazuje uhlí,“ uvedl Breber.

Rozhodnutí pozastavit podávání nových žádostí o povolení vývozu LNG a stavbu nových terminálů bylo široce interpretováno jako snaha Bidenovy administrativy získat ve volebním roce podporu voličů, kteří se zajímají o klima a tvrdí, že mnohamiliardové závody uzamknou závislost na fosilních palivech na desítky let.

Navíc metan, který je hlavní složkou zemního plynu, je při úniku do atmosféry mnohem silnějším skleníkovým plynem než CO₂. Společnost Shell a další výrobci tvrdí, že LNG má svou úlohu při přechodu na novou energetiku, protože při jeho spalování vzniká o polovinu méně CO₂ než při spalování uhlí a o 30 % méně než při spalování ropy. „Jsme pevně přesvědčeni, že poptávka po LNG bude i nadále růst. Hraje to roli jak v energetické bezpečnosti v regionech, jako je Evropa, ale také Asie, tak i v rámci přechodu na novou energetiku, protože země jako Čína a Indie využívají plyn k dekarbonizaci a odklonu od uhlí,“ vysvětlil Wael Sawan z britské skupiny Shell.