Harriot tvrdí, že smrt George Floyda změnila „bílé“ lidi v USA navždy. „Miliony z nich vyšly do ulic, ruku v ruce s jejich bratry, a nabídly svou podporu pro spravedlnost a rovnost,“ tvrdí spisovatel. „Korporace změnily svou politiku,“ uvádí a dodává, že tyto společnosti slíbily věnovat na rasovou rovnost miliardy a tato gesta sympatie a solidarity podle Harriota změnila USA. „A pak šli bílí domů a byli bílí dál,“ stěžuje si.

A prý to není jen jeho názor. I podle studií je podpora pro hnutí usilující pro rovnoprávnost u bílých obyvatel menší, než byla před letními demonstracemi. „Například, pamatujete si všechny ty korporace, které slíbily darovat peníze organizacím usilujícím o sociální spravedlnost? Vypadá to, že použily tu úžasně složitou kličku, která se nazývá ‚lžou, jako když tiskne‘,“ říká Harriot. Podle výzkumů totiž korporace věnovaly méně než procento toho, co slíbily. Z 50 miliard dolarů je nakonec 250 milionů.

U investorů se podle dalších výzkumů zdesetinásobila četnost výrazů „systemický rasismus“ a „Black Lives Matter“. A pak spadla na původní úroveň. Ze společností, které slíbily zvýšit rozmanitost a inkluzi, se jen asi třetina největších obtěžovala zjišťovat, jaké jsou platové rozdíly mezi zaměstnanci různých barev pleti. „Ve skutečnosti se řada z nich uvolila k tomu, že budou mít trénink rozmanitosti, ale odmítly zveřejnit demografická data ohledně svých zaměstnanců a srovnatelnosti platu,“ stěžuje si černý spisovatel.

„A nebylo to tak, že by všichni černoši napochodovali na Wall Street a vyžadovali peníze a rovnost. Tyto společnosti lhaly samy od sebe,“ upozorňuje.

Podle průzkumů prý bílí lidé stále nevěří, že se k černochům policisté chovají jinak než k bělochům. I přes „hromadu důkazů“. Další etnické menšiny podle Harriota jejich hnutí podporují více, ale u bílých naopak podpora klesla na nižší hodnoty, než byly před rokem.