"Má jít církev naproti požadavkům doby, která je stále liberálnější?" ptala se pomocného biskupa pražského Václava Malého moderátorka Daniela Drtinová ve svém pořadu Interview ve vysílání zpravodajského kanálu České televize.

„Církve jsou znamením kontinuity, toho, co tu bylo vytvořeno dříve,“ odpovídal biskup Malý. Římská církev je univerzalistická, není žádným zájmovým sdružením, nýbrž sdružením lidí stejné cesty. Podle pozorování Václava Malého se jedná o „jediné dnešní společenství sdružující všechny stavy, věkové a sociální skupiny, bohaté a chudé, zdravé a nemocné, chytré a méně chytré,“ dodal.

Pozor na ideologizaci chudoby

Přitom zásadní věci je podle jeho slov třeba držet, ovšem nutno vnímat průběžně proměňující se realitu a kulturní vzorce, vysvětluje biskup pražský. Jde vlastně v jeho očích o církev stále se reformující, ale neměnící svou podstatu.

Václav Malý zdůraznil, že církev je tu pro všechny, ne jen pro čisté a spravedlivé. „Pastýř má vonět svým stádem,“ citoval papeže, tedy „nemá být vzdálen těm, kteří jsou mu svěřeni“. V dnešní době postrádá něhu, tedy citlivost. Vyzývá zároveň k tomu, nebát se ji ukázat vůči druhému, ale při tom nemá jít o plačtivost.

Zároveň biskup Václav Malý řekl, že do církve samozřejmě „patří i bohatí, pokud získali bohatství poctivě a umí se o ně dělit s potřebnými", zkrátka pokud svému bohatství nepodlehnou. „Bojím se ideologie chudoby,“ doplnil.

Církev a stát se doplňují

Majetek samozřejmě představuje jisté nebezpečí. Na jedné straně je hmotné zajištění, proti kterému stojí pocit nadřazenosti a ovládání druhých. Rozumného, moudrého správce však majetek a jeho správa nepohltí. Záleží podle biskupa Malého na tom, jak s majetkem vlastník nakládá, zda jej užívá k dobrým věcem a ku prospěchu potřebným.

Biskup Malý dostal příležitost reagovat na nedávná slova prezidenta republiky Miloše Zemana o společných zájmech církve a státu, například v pomoci k důstojné smrti. „Dobrá smrt“ podle biskupa patří k podstatným činnostem církve spolu s péčí o nemocné a umírající ode dávna. Příprava na smrt, vyrovnání se s ní, ale i již vyrovnání s úbytkem sil je v církevním popisu práce. Podle biskupa je dobře, že toto téma prezident připomíná, neboť smrt je vytlačována z našich životů, avak podle něj „není to zdaleka jediná věc, kde se církev a stát doplňují“.