"Je dobře, že zajel do centra Evropy a mluvil k lidem, kteří mají rozhodující slovo a rozhodují o směřování Evropy. Bylo to neagresivní," podotkl Malý. Nejvíce se mu líbilo, že papež mluvil o lidských právech, neboť člověk je v prvé řadě tvor společenský. Stejně tak dobře pojmenoval problémy Evropy.

Do Čech se vracím rád, ale ...

"My v Evropě jsme opravdu unavení. Dosáhli jsme vysoké životní úrovně, ale teď nevíme, jak dál. Pořád se jen chceme poměřovat v růstu, ale nikoli v rozvoji," posteskl si biskup. Evropa by si podle jeho názoru měla zvyknout, že se rodí nové velmoci, ale i my máme co nabídnout - kulturní odkaz. Jenže se pořád dokola zabýváme finanční krizí. "Je dobře, že to papež vyslovil, ale řekl to laskavě," pokračoval biskup. Problém je, že v Evropě převládá individualismus.

Navzdory tomu všemu se ale má Evropa dobře a když se Malý vracívá ze svých cest ze zahraničí domů, těší se, až zase přistane v Čechách. Žijeme v bohaté části světa," zdůraznil. Jako členové bohatého Západu bychom měli být nápomocní při práci s uprchlíky, kteří k nám přicházejí. Rozhodně bychom je neměli přijímat všechny a ty, co přijmeme, bychom měli přijmout za určitých podmínek. Měli by přijmout kulturní základy země, ve které chtějí žít.

Lidská práva

Papež hovořil také o lidských právech. "Koncepce pana Druláka se nám vymstí. Když pan Drulák řekne, že se musíme zbavit "havlismu", tak to svědčí o jeho úzkoprsosti a o tom, že neví, o čem mluví," rozohnil se biskup. Prozradil, že byl také v Číně a hovořil tam s disidenty. Česko bylo známé tím, že se o lidská práva zasazovalo a jestliže se od této politiky teď odkláníme, tak na to rozhodně nemůžeme být hrdí.

Biskup si nemyslí, že by se po papežově projevu strhla lavina změn v Evropě, ale stálo by za to pracovat alespoň s osamělostí, se kterou se Evropa potýká. Nejde přitom jen o osamělost starších lidí, ale také osamělost manažerů, kteří pořád jen pracují a nemají čas budovat mezilidské vztahy. "Tady se zabydlela taková ideologie, že kdo není výkonný, už nemá cenu. Ale takhle to dál nejde, takhle to přece není," zdůraznil biskup.

Listopad 1989

Zavzpomínal také na socialistické Československo. "Nebyl jsem žádný hrdina a mnohdy jsem měl strach," podotkl. Když podepsal Chartu 77, cítil úlevu na duši. A co může člověk dělat s duší dnes? "Měl by se ztišit," zdůraznil host pořadu. Člověk by si měl každý den vyčlenit čas, ve kterém by se v klidu zamyslel nad tím, co ten den absolvoval.

Myslel také na to, jak se spolu s ním v listopadu 1989 modlil milion lidí na Letné. O české duši se prý říká, že je ateistická, ale tady prý bylo vidět, že v lidech je něco duchovního.