V roce 2013 se zrodilo hnutí Black Lives Matter – Na životech černochů záleží, které si klade za cíl upozorňovat na policejní a jiné násilí páchané na černošských občanech v USA. Po smrti černocha George Floyda, kterého před měsícem dusil bělošský policista, o hnutí mluví téměř celý svět. Levicové aktivistky nasprejovaly heslo „Black Lives Matter“ i na pomník Winstona Churchilla v Praze, kterého označily za rasistu.

Publicista Martin Schmarcz na serveru Info.cz napsal, že hnutí Black Lives Matter nebo hnutí Extinction Rebellion mají jednu společnou s Adolfem Hitlerem. Podle Schmarcze členové těchto dvou hnutí pravděpodobně nenávidí život v západní společnosti a stejně jako Hitler vzhlížejí ke kultu smrti a neváží si toho, jakou svobodu a prosperitu v západní společnosti vybudovali jejich předci.

„Bílí flagelanti podporující Black Lives Matter (BLM) stejně jako aktivisté Extinction Rebellion (XR) asi netouží po dlouhém a dobrém životě. Skrytě touží po smrti. A chtějí s sebou vzít do hrobu celou tisíciletou civilizační stavbu, na níž ještě jejich rodičům tolik záleželo. Co nám to jen připomíná? Ano, poslední chvíle Adolfa Hitlera, který byl také pevně přesvědčen, že německý národ ztratil právo žít. Ale nebyla to pravda. Šlo jen o konec jeho zvrácených idejí. Němci přežili a jsou dnes skvělou demokratickou a svobodnou zemí. Doufejme, že radikální sebevražedná hnutí skončí podobně jako nacismus,“ napsal Schmarcz.

Hnutí Black Lives Matter se podle Schmarcze v podstatě snaží ovládnout bělošskou část společnosti skrze princip historické kolektivní viny za to, co předci těchto bělochů v minulosti napáchali.

Jenže ve střední Evropě toto hnutí narazilo, protože lidé ve střední Evropě nemají pocit, že se nemají za co stydět. Zvláště lidé, kteří si pamatují život před rokem 1989 si váží svobody, kterou získali, a dobře si pamatují, co všechno museli odpracovat, když po roce 1989 chtěli uspět a vydělávat ve svobodném podnikatelském prostředí.

Právě díky tomu, že si řada lidí pamatuje, jak žili před rokem 1989 a co museli odpracovat po roce 1989, se podle Schmarcze může podařit překonat tohle hnutí šiřitelů jediného správného dobra a nechuti k životu.