Co se to stalo? Zatímco celá Francie slavila triumfální úspěch na světovém fotbalovém šampionátu, v němž Modří (Les Bleus) porazili 15. července Chorvatsko 4:2, mezi těmi, kteří se pohybovali o den později v blízkosti navrátivšího se vítězného týmu domů, byl i jistý Alexandre Benalla, 26 let. Vypadá to s ohledem na uplynulý týden, kdy liberálně levicový večerník Le Monde zveřejnil šokující odhalení, jako naprosto nemožné.

Muž, který byl „velmi blízký“ prezidentovi

Ne, nikdo nám nezkazí radost. Moderátorka Apolline de Malherbe, která střídá kolegu Bourdina v moderování hojně sledovaného politického rozhovoru Bourdin Direct na BFMTV, se chce v televizi stále ještě podělit o radost z vítězství o tři dny později. V závěru rozhovoru se obrací na svého hosta Noëla Le Graëta, předsedu francouzského fotbalového svazu, s otázkou: „Byl s vámi v autobusu?“ Předseda svazu polkne, a protože si nechce pokazit ani závěr vystoupení, zavtipkuje: „Aah ne, dozvídám se to od vás, dozvěděl jsem se to dnes ráno. Ale pokud byl v autobuse, každopádně nikoho neudeřil.“ Všem ve studiu ztuhnou úsměvy. Moderátorka to chvíli nechápe, a větu se trochu absurdně pokouší zopakovat: „Nikoho neuhodil.“

Celé to vypuklo ve středu večer 18. července, kdy Le Monde přišel s informací, že Alexander Benalla, zodpovědný za bezpečí hlavy státu, se na manifestaci 1. května na náměstí Contrescapes v 5. arrondismentu – na hlavě přilbu s plexisklem a na ruce označení pořádkových sil – vrhá na dvě osoby, nejprve na muže a poté i na ženu.

Videa je plný internet, objevují se další: ZDE.

Nedělní rozhodnutí pařížského soudu obvinilo Alexandra Benallu a jeho kolegu Vincenta Crosse z „násilí“, „uzurpace funkce“ a „neoprávněného používání zbraní kategorie B“. Policie Benallu vyslýchala dvakrát. Vykonala v sobotu rovněž prohlídku bytu na jihozápadním předměstí Paříže v Issy-les-Moulineaux. Společně s nimi byli obvinění i další tři policisté, kteří Alexandru Benallovi poskytli záběry z video sledování. Zmiňovaný Benalla se na manifestaci ocitl oficiálně jako „pozorovatel“.

Mohlo by to celé vypadat jako účelová manipulace, a dokud nebudou ukončena tři vyšetřování – soudní, parlamentní a administrativní – mohou se objevit ještě nové informace. Zatím to ale celé vypadá jako „souhra okolností“. Objevily se již první konspirační úvahy – dané kromě jiného jeho marockým původem – od špionáže ve prospěch Maroka přes změnu „nálad oligarchie“, která dosud držela Macrona u moci. Objevují se i úvahy, že prostě chtěl jen Le Monde zkazit Macronovi náladu z vítězství v Rusku.

Podle listu L‘Opinon patřil Benalla k lidem, kteří se těšili naprosté důvěře u prezidentského páru, a to do té míry, že mu byly svěřeny i klíče od prázdninové rezidence v Touquetu, která patří Macronově ženě Brigitte. Deník cituje jednoho z blízkých spolupracovníků: „Jeho kompetence nejsou bezpochyby tím správným vysvětlením. Benalla měl pouze subalterní funkce, ale žil v intimitě prezidentského páru. Byl obeznámen s věcmi, díky nimž získal skutečný statut, mnohem vyšší než měl na papíru.“ Bývalý bodyguard se účastnil prázdnin i loni v Marseille, dlel i v prosinci při jejich odpočinku v Pyrenejích.

Jeho privilegia byla i materiální, píše L‘Opinion: měl k dispozici apartmán pro funkcionáře na quai Branly, oprávnění vstupovat do všech prostor Národního shromáždění, pobíral plat 10.000 eur měsíčně a k dispozici měl i služební vozidlo.

Kdo je vlastně muž, který podle různých informací ve svém věku dosáhl hodnosti podplukovníka? Alexandre Benalla, marockého původu, se narodil ve Francii (Evreux) 8. září 1991, má za sebou vzdělání četníka, se specializací na „politickou bezpečnost“ u Socialistické strany, kde pracoval od roku 2011. Měl mimochodem na starosti bezpečnost nejednoho socialisty: od předsedkyně Martine Aubry (během jejích primárek v roce 2011) až po samotného Françoise Hollanda (během prezidentské kampaně 2012); pracoval jako řidič Arnauda Montebourga, bývalého socialistického ministra hospodářství, který Benallu vyhodil poté, co způsobil nehodu.

Po oznámení Macronovy kandidatury byl angažován jako šéf ochranky při mítincích. Po Macronově vítězství nastoupil do Elysejského paláce, kde vedl ochranku a byl zástupcem šéfa kabinetu Françoise-Xaviera Lauche.

Nejlepší nepřátelé Macrona: Le Penová a Mélenchon

Do této stávající krize, většina komentátorů měla ve zvyku – s ohledem na její početní sílu v parlamentu – ironizovat Macronovu opozici. „Je to, jako když hrajete fotbal bez míče,“ citoval ještě v červnu list Le Parisien stav mysli Macronových nejbližších. A pokud má někdo raději box než fotbal: „Boxujete v prázdném ringu.“ Na obou krajích politického spektra jsou pouze dva: Marine Le Penová a Jean-Luc Mélenchon.

Levicový rétor Mélenchon, stojící na čele Nepoddajné Francie (FI), by si přál, aby došlo ke změně režimu. Je to Šestá republika, o níž nejčastěji mluví. O tomto režimu mluvilo dříve více politiků; o současné krizi se vyjadřuje jako o aféře srovnatelné s aférou Watergate. Le Penová, která se nedávno usmířila se svým otcem při oslavě jeho 90. narozenin, přejmenovala jeho původní stranickou formaci z Národní fronty (FN) na Rassemblement national (Národní sdružení RN).

Mélenchon žádá, aby před Národní shromáždění předstoupil sám prezident, nejen jeho ministr vnitra Gérard Colomb. K tomu se přidal i bývalý nešťastný levicový kandidád Benoît Hamon, který žádá, aby předstoupil před obě komory parlamentu. Oba narážejí na skutečnost, na niž se ministr Colomb odvolával při svém pondělním slyšení v parlamentu, že informoval o videu, na němž Benalla mlátí demonstranty, své nadřízené – včetně šéfa prezidentského kabinetu Patricka Strzodu – ten se ale chystá jít na podzim do důchodu. Hamon, stojící na čele nového hnutí Génération-s, tvrdí, že vše se otáčí kolem Macrona. „Všechno se odehrává kolem něj. Právě kolem sebe chtěl Emmanuel Macron koncentrovat všechnu moc: zde se nachází pravda o této aféře. (…) Nic nebrání tomu, ani Ústava Páté republiky, aby byl před parlamentní komisi předvolán prezident republiky!“

Podle Marine Le Penové je jádrem aféry Benalla „beztrestnost“. Le Penová upozorňuje na to, že během dvou a půl měsíce se nesnažil Macron o nic jiného, než aby vše zametl pod koberec. Pozastavuje se rovněž nad tím, že šestadvacetiletý Benalla mohl dosáhnout tak vysoké funkce a být doslova „nedotknutelný“. Žádá, aby byli v parlamentu vyslechnuti i další, nejen sám prezident, ale i jeho další spolupracovnící – například i generální tajemník Elysejského paláce Alexis Kohler. „Chybná komunikace“ Elysejského paláce podle ní skrývá mnohem zásadnější odhalení, než bylo dosud toto – o jednom bodyguardovi, který rád mlátil demonstranty,

Opozice, ta na pravici i na levici, využívá tyto dny – zejména v očekávání reformy politických institucí – k tomu, aby zahájila svůj vlastní proces s vládou dosud nejmladšího muže na čele Francie, stojícího na čele rozsáhlejšího systému, o němž se mluví jako o „Macronii“.

Nejdřív hry, chleba až potom

Chléb a hry. Před nějakým týdnem to vypadalo, že si Emmanuel Macron vybral správně. Hry mají lidé rádi, chtějí ale také chleba. Když dostanou jedno, chtějí i to druhé. Prezident Macron odsunul v parlamentu diskusi o „sociální kapitole“, a jel do Ruska. Jaký je jeho návrat z Ruska? Aféra Benalla se vrací jako bumerang. Poslední výzkumy veřejného mínění, a to paradoxně navzdory snaze Macrona vystupovat v Rusku na šampionátu jako vítěz, hlásí pokles jeho popularity.

Ta tendence se zdá být zřejmá. Hlásí to hned několik agentur: BVA, Harris, Ifop se dokonce rozhodl výzkum o jeden týden posunout, píše France info. Agentura BVA hlásí, že nárůst neoblíbenosti u Macrona i celé jeho exekutivy stoupá o šest bodů. Výzkum, uskutečněný krátce po triumfu v Rusku (18. a 19. července) oznamuje, že 59 % Francouzů je vůči „Macronii“ negativně naladěno. O vládě a prezidentovi mají „spíše špatný“ názor (33 %) a „velmi špatný“ (26 %). Pokles podpory šel pod 40 %, nyní na 39 %. Výzkum Harris Interactif z konce června ještě držel 40 %. Co řekne koncem měsíce Ifop?

Šéf politického servisu Ifop David Revault d'Allonnes tvrdí, že posunutí zveřejněných výsledků není nic neobvyklého. „Anketa Ifop byla učiněna dříve, než jsme mohli posoudit dopad aféry Benalla na popularitu Emmanuela Macrona, neboť sondáž nezachycovala zcela emoci, jež se utvořila ve veřejnosti.“ Cílem je mít podle výzkumníků „anketu kompletní“, jež by zahrnula i „šíři skandálu“.

Vládní poslanci Republiky na pochodu (LREM) se zatím snaží celou aféru banalizovat, když mluví o její účelové politizaci. Jisté je, že jde o dosud nejvážnější krizi prezidenta Macrona, a to ve dnech, kdy chtěl završit svůj nástup změnami, které nejsou nikomu z opozice po chuti: například zkrácením délky mandátů, reformou soudního dvora a neobnovitelnosti mandátu po třetím volebním období. Ministryně spravedlnosti Nicole Belloubet, jež měla v Národním shromáždění minulý týden představit všechny návrhy na reformy, musela rezignovaně konstatovat, že nejsou všechny předpoklady k takové diskusi splněny. Všichni chtějí mluvit jen o aféře Benalla.

Nyní je samotný Alexandre Benalla bez funkce, vyšetřován na několika úrovních, sedí ve vazbě, zrušit musel i na sobotu naplánovanou svoji svatbu. Co bude dál?