Podle komise se měl Sobotka dopustit možného trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele či maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti. Spolu s tehdejším ministrem průmyslu Milanem Urbanem podle ní vedl exkluzivní jednání společně s majiteli společnosti Karbon Invest Viktorem Koláčkem a Petrem Otavou.

„Z jednání bylo zřejmé, že stát neusiluje o co nejvyšší cenu, ale spíš naopak. Pokud už si Koláčka s Otavou vláda vybrala jako garanta plnění jejích cílů, měla povinnost prodat akcie za tržní cenu. Právě tím, že Sobotka neusiloval o dosažení tržní ceny, ale naopak působil ve prospěch nabyvatele, se podle komise mohl dopustit pokusu či přípravy trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, případně maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti,“ sdělil předseda komise Lukáš Černohorský. 

Sobotka to však důrazně odmítá. „Ve věci 15 let starého prodeje menšinového podílu v OKD mám zcela čisté svědomí a nebojím se žádného trestního oznámení,“ hájí se a podotýká, že vždy jednal v souladu se zákony České republiky a hájil veřejný zájem.

Prodej akcií OKD podle jeho slov proběhl za tržních podmínek, což nezávisle a oficiálně potvrdila i Evropská komise. „O ceně a podmínkách prodeje nerozhodoval žádný jednotlivec, ale koaliční vláda Stanislava Grosse, a to na základě znaleckého posudku a vyjádření ÚOHS,“ dodal Sobotka, podle kterého nebyla dosud žádná privatizace tak důkladně prověřována policií, státním zastupitelstvím nebo soudy.

Následně zdůraznil, že v souvislosti s touto privatizací nebyl nikdy nikdo obviněn z korupce a nezávislý soud, který se již věcí zabýval, nikoho v souvislosti s privatizací neodsoudil. Nevšiml si, že by vyšetřovací komise přišla s čímkoliv novým, co by již v minulosti nebylo předmětem veřejné debaty, nebo prověřování ze strany policie a soudu.

„Trestní oznámení proto pokládám za výhradně politicky motivované, populistické a zcela nepodložené,“ uzavřel Sobotka, jenž pokládá za nesmyslné, že ačkoliv stát přišel za premiérů Klause a Zemana o 54 % akcií OKD, a nedostal za ně ani korunu, řeší se jediná transparentní část privatizace firmy, kdy stát získal za zbytek akcií tržní cenu ve výši 4,1 miliardy korun.