Bělohradský se zúčastnil přednášky sdružení ProAlt, hlavním tématem byla korupce a morální kýč. „V české politické kultuře se místo politické opozice formuje opozice proti politice," shrnul nynější stav filosof. „Jestliže se co nejvíc snažíme o využití nedokonalostí, mezer a rozporů, a nikoli o zlepšení systému, dochází tak k programovému oportunismu," dodal vzápětí.
Dochází pak k nekonečnému opakování nejrůznějších, kupříkladu protikorupčních iniciativ. Ty ale zpravidla vyvolají nepřiměřené očekávání, což zvětší následné zklamání.
Morání kýč
Navíc část společnosti podléhá černobílému vidění světa a hledá jedinou správnou morálku. Jenže takový „morální kýč" bere politice obsah a ztěžuje hledání tolik potřebného kompromisu, domnívá se Bělohradský.
Podle filozofa je politika právě hledáním kompromisu mezi námi uznávanými hodnotami, nicméně si musíme být vědomi jejich relativnosti. Pluralita hodnot je totiž hodnotou sama o sobě, tvrdí filozof. S tím ostře kontrastuje česká politika, která čeká na absolutní pravdu, lidé tak hledají někoho, kdo bude dělat politiku úplně jinak.
Boj s korupcí jako zástěrka
Pak vznikají krátkodobé a podle Bělohradského vyprázdněné projekty typu Věcí veřejných nebo TOP 09. Zaklínají se bojem proti korupci, jde však o prázdnou frázi, která má za cíl jen svolat lidi do „boje proti zlu". Zamlžuje se tak problém, že nejde o selhání jednotlivců, ale nefunkčnost systému.
Bělohradský poukázal na příklad amerického velvyslance v Česku Normana Eisena, který po jmenování prohlásil, že přijel pomoci potírat korupci. Zároveň ale přiznal, že hodlá lobbovat za americkou společnost Westinghouse a její roli při výstavbě Temelína.
Korupce zapouští kořeny
„Ekonomie a politika nejsou dvě různé mince, nelze je oddělit. Jsou to dvě strany téže mince," zdůraznil filosof.
„Korupce znamená maximalizování zisku ve světě, v němž většina respektuje pravidla, a já ne. Ale čím více lidí překračuje pravidla, tím se užitek snižuje. A když už prakticky nikdo nehraje podle oficiálně stanovených pravidel, nejedná se už o korupci, ale o novou subkulturu," prohlásil Václav Bělohradský. Společnost pak takové jednání de facto legitimizuje.
Vyžeňme staré démony
Nicméně na tento problém neexistuje jednoduché řešení. Je nutné hledat legitimnost rozdílu mezi legálním a nelegálním jednáním, což je politický problém, nikoli soudní, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tohoto hledání by se mělo účastnit co nejvíce občanů, už jenom proto, že co největší zapojení společnost dá tomuto úsilí legitimitu.
Naopak rezignace a nárůst nespokojenosti dává vzniknout "tekutému hněvu", který využívají populistické a rasistické strany útočící především na emigranty. „Do Evropy se vracejí staří démoni, které je třeba vyhnat," uzavřel Bělohradský.
Dále čtěte:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jac
