Premiér Petr Fiala (ODS) se nechal slyšet, že pokud zůstane u vlády, za čtyři roky budou v Česku mzdy jako v Německu. Mezitím ve čtvrtek před ministerstvem vnitra protestovali příslušníci bezpečnostních sborů a žádali vyšší platy a aktuálně ministerstvo spravedlnosti požádalo o 725 miliard korun z letošní vládní rozpočtové rezervy na pokrytí letošních platů a soudních zástupců. Reálné mzdy v České republice poklesly o 7,5 % ve srovnání s 4. čtvrtletím roku 2019 a s 1. čtvrtletím roku 2024. I v Německu během stejného období reálné mzdy klesly, a to o 2 %. Reálné mzdy naopak stoupaly na Slovensku, přibližně o 4,6 %, podle dat z OECD.

Prezident svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar uvedl, že důležitou roli v poklesu reálných mezd hrála inflace. „Česká koruna během inflační krize zcela selhala,“ zdůraznil Špicar. „Podle euroskeptiků to měla být její hvězdná hodina – díky vlastní centrální bance a vlastní měně jsme měli zkrotit inflaci lépe než eurozóna, což se nám nepovedlo,“ připomněl, že po celou dobu inflační krize byla v České republice výrazně vyšší inflace než v zemích eurozóny.

Za hlavní důvod, který stojí za poklesem reálných mezd, však Špicar označil nízkou výkonnost české ekonomiky. „Nemůžou růst mzdy ani platy, pakliže výkonnost české ekonomiky není taková jako v ostatních zemích,“ vysvětlil. „Pokud pan premiér má ambici dohánět německé platy, tak se nejprve musíme zbavit levné ekonomiky,“ dodal Špicar.

Popsal hlavní charakterové rysy „levné ekonomiky“. Prvním z nich je, že česká ekonomika je subdodavatelskou ekonomikou, která má tím pádem nižší marže. To je podle Špicara třeba změnit. „Musíme se stát finalisty, musíme mít vlastní značky,“ zdůraznil. „Zadruhé, my nejsme schopni tady udržet investice zahraničních investorů. Jsme odtoková ekonomika. Stovky miliard korun, které odcházejí do zahraničí v rámci dividend; kdyby tady zůstaly, tak by mohly jít na platy,“ poznamenal Špicar. Třetím rysem je skutečnost, že Česko je nedostatečně digitalizovaná, nedostatečně robotizovaná ekonomika. „Na tomhle naší budoucí konkurenceschopnost postavit nemůžeme,“ řekl Špicar.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) souhlasil s příčinami, které Špicar jmenoval. „Správná debata je, jak při plnění těch tří cílů má přispět vláda a jak soukromý byznys… My musíme najít takové podmínky a takové prostředí, aby firmy byly co nejvíc ziskové, a pak budou mít na ty platy,“ řekl Stanjura.

„Když porovnáte poměr platů a mezd, když jsme vstoupili do vlády, tak je to mnohem zdravější, než to bylo v roce 2021,“ připomněl ovšem dále Stanjura.

„Letos porostou průměrné mzdy zhruba o 4 %,možná o 4,5 %, podobné číslo očekáváme příští rok,“ prohlásil Stanjura.

Na to moderátor Václav Moravec podotkl, že pokud německou ekonomiku nečeká kolaps, jejím platům se však do čtyř let nepřiblížíme. Zeptal se proto ministra financí, zda poslední tři roky ve vládě současná vláda nepromarnila – právě v souvislosti s vytvářením podmínek pro to, aby česká ekonomika nebyla odtoková a aby využívala svého potenciálu.

Stanjura odpověděl, že nejprve se vláda musela vypořádat s inflací. Tu dle jeho slov vláda Petra Fialy zdědila z ledna 2022 ve výši 10 %. „V okamžiku, kdy bojujete s inflací, nemůžete podporovat hospodářský růst,“ vysvětlil Stanjura. Poté připustil, že konsolidačním úsilím byl zbrzděn hospodářský růst, nicméně nesouhlasí s tím, že by vláda něco zanedbala. „Určitě bych neřekl, že jsme něco nemohli udělat lépe. Určitě jsme neudělali tolik, kolik bychom teoreticky mohli. Ale určitě se nedá říct, že jsme to zanedbali,“ dodal ministr financí ČR Zbyněk Stanjura v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Slovo si poté vzal Radim Fiala (SPD). „Pokud česká vláda – kterákoliv – neudělá podmínky pro růst ekonomiky, tak se stokrát můžeme bavit o inflaci, o růstu nominálních i reálných mezd. Pokud neporoste ekonomika, bude to problém. A vám, pane ministře, neroste,“ vyčetl Fiala Stanjurovi.