Jak Politico uvádí, největší hospodářský dopad by v případě brexitu pocítilo Irsko, Belgie a Řecko. Irsko jako jediný členský stát EU přímo sousedí s Velkou Británií a patrně by negativní dopady brexitu pocítilo nejvíce. „V rámci britsko-irských obchodních vztahů je týdně vygenerováno 1,2 miliard eur a v současné době je díky tomu zajištěno až 400 000 pracovních míst. Na rozdíl od Evropské komise a členských států se Irsko otevřeně připravuje na možnost, že dají v zítřejším referendu britští voliči EU sbohem,“ píše Politico.

Také geograficky vzdálené Řecko by ovšem podle mnoha expertů odchodem Velké Británie z Evropské unie tratilo. „Mnozí diplomaté varují, že po brexitu by zbytek eurozóny nemusel být vůči dluhům Řecka natolik benevolentní. Ekonomický dopad by Řekové vedle Irů také značně pocítili,“ soudí Politico a píše dále o Belgii. „Podle lednové studie ING Bank je právě Belgie v případě brexitu jednou z nejzranitelnějších zemí v EU. Velká Británie je pro Belgii jedním z největších obchodní partnerů. Cokoli, co oslabuje EU, oslabuje Belgii především.“

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Brexit by ovšem podle Politico, které cituje českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu, v ekonomické oblasti postihl také Českou republiku. „V případě odchodu Velké Británie z EU bude naší prioritou omezit negativní dopady na ekonomiku,“ cituje Politico Prouzu a poukazuje na údajnou rovněž vysokou míru euroskepticismu živenou „manipulací v souvislosti s migrační krizí“. Ve většině členských států by ovšem z pohledu Politico vyvolal brexit především nárůst euroskepticismu. Patří sem Francie, Itálie, Rakousko, Nizozemsko, Dánsko a Finsko.

Nejvíce si Politico všímá Francie a Národní fronty, která patří k nejsilnějším euroskeptickým stranám v Evropě. Aktuální průzkumy navíc naznačují, že by se Marine Le Penová mohla v příštím roce dostat do druhého kola prezidentských voleb. „Antipatie vůči Bruselu je obecně vysoká i mezi voliči. Jeden z posledních průzkumů společnosti Pew Research Center ukázal, že Francouzi jsou v mnoha ohledech euroskeptičtější než Britové,“ píše Politico s tím, že země rovněž značně investuje ve Velké Británii, kde žije více než 160 000 Francouzů. Ti by mohli po brexitu přijít o některá práva občanů EU.

Tento problém se týká ve větší míře také Polska, Slovenska, Litvy a Rumunska. Mnoho občanů z těchto zemí žije a pracuje ve Velké Británii. „Poláků nyní ve Velké Británii pracuje více než jeden milion. Někteří se obávají, že by se po brexitu museli vrátit zpátky domů. Polská vláda je však v mnoha směrech euroskeptická a brexit by byl v souladu s jejím požadavkem na ‚méně Evropy‘ a předání více pravomocí zpět do rukou národních států. Zároveň se však Poláci obávají ekonomických dopadů, které by pro ně brexit znamenal.“