Abdul spolu se svou rodinou před čtyřmi lety Sýrii opustil, když v jejich čtvrti vybuchla bomba a nálet poničil i jejich dům. Rodina našla dočasné útočiště v Turecku a mladý Syřan se vydal do Libanonu, kde rok pracoval. Server HateFree.cz napsal, že jen co vydělal nějaké peníze, jeho cesta vedla dál do Řecka a poté na vysněnou cestu do Velké Británie. Jenže přestupní stanicí byl pro něj slum na okraji pobřežního francouzského města Calais, kde do řízené likvidace tábora v říjnu 2016 žily tisíce uprchlíků snažících se dostat do Anglie.

„Byl jsem si jistý, že zemřu. Nikdy v životě jsem nezažil takový teror. Lidé kolem nás běžně v Calais umírali. Bylo to děsivé a nebezpečné,“ vzpomíná Abdul. Když se pak tajně dostal vlakem do Británie a cizinecká policie ho zadržela, byl neskutečně šťastný. Spolu s další pětistovkou mladých žadatelů o azyl byl umístěn na jedné z ubytoven v Birminghamu, kde ho v létě 2016 potkala Ingrid. „Potkala jsem Abdula a okamžitě na mě udělal ohromný dojem, protože se tak moc snažil mluvit anglicky a byl tak motivovaný studovat vysokou školu,“ upřesnila Ingrid a dodala, že setrvali v kontaktu a ona mu přes Facebook poslala knihy.

Ingrid, která doma měla už tři děti, se dlouhodobě zapojovala do pomoci lidem na útěku – ať už v Řecku, ve zmíněném Calais nebo v britských střediscích. Před časem prý založila i vlastní organizaci CalAid Surrey. Server HateFree.cz také informoval o tom, že když prý Abdula při návštěvě ubytovny, kde dočasně pobýval, potkala, pozvala ho na den k sobě domů.

Abdul se hned skamarádil s Ingridiným nejmladším synem Rossem. Napadlo ji proto, že když Syřan právě dostal povolení k pobytu a musel si najít své bydlení, že mu navrhne, aby žil společně s její rodinou. „Byl jsem nadšený. Ingrid je skvělá máma. Se vším mi pomáhá. Moje rodina mi moc chyběla. A když jsem přišel sem, i moje vlastní máma se mě ptala, jestli jsem na ni už nezapomněl,“ řekl spokojeně Abdul a dodal, že si snad jednou najde práci a vše jim oplatí. „Můj život se díky ní změnil o 180 stupňů,“ dodal.

• Původní zdroj ZDE

Nyní se Abdul intenzivně věnuje učení angličtiny, aby mohl studovat stavařinu. „V Sýrii bych už byl na vysoké. Tady se zatím jen učím angličtinu. Začínám od nuly. Není to jednoduché, život je složitý. Je těžké adaptovat se na zdejší jazyk a kulturu. I když tu mám takhle úžasnou rodinu,“ řekl a dodal, že to nevzdá.

Ingrid je prý šťastná, že Abdula potkala, a má ho prý jako vlastního syna. „Jsem na něj neskutečně hrdá a oslněná jeho houževnatostí a povahou. Je skvělým vzorem pro mého mladšího syna,“ uzavřela. Syn Ingrid Ross přiznal, že nebyl nadšený z toho, že přijmou do svého domova několik uprchlíků, brzy prý ale názor změnil. „Dříve jsem chtěl byl podnikatel nebo ekonom, ale tohle mi otevřelo oči. Rád bych něco změnil, a proto uvažuji o tom, že bych možná mohl být lidskoprávním právníkem,“ uzavřel s tím, že když vidí pracující lidi, kteří mají přízvuk, říká si, že za sebou musejí mít zajímavý příběh.