Unijní databázi Eurodac, kde se sbírají otisky prstů žadatelů o azyl a ilegálních migrantů, čeká největší změna od roku 2003, kdy se systém rozběhl. Zatímco nyní smějí úředníci daktyloskopické profily snímat jen dospělým a mladistvým nad 14 let, nově by se Eurodac měl plnit i otisky malých dětí.

V rámci reformy unijního systému Eurodac to navrhuje Evropská komise. „Nově by se měly dětem moci odebírat otisky prstů už od šesti let. Budeme schopní je identifikovat a poskytnout jim péči,“ řekla LN eurokomisařka Věra Jourová, do jejíhož portfolia patří i spravedlnost a ochrana osobních údajů.

Hranice šesti let pro shromažďování otisků byla určená na základě vědeckých studií, kterými se Brusel vybavil, když debatoval o zavedení biometrických pasů. U mladších dětí ještě nejsou papilární linie dostatečně vyvinuté.

Jsou za tím i bezpečnostní důvody

Důvodem, proč chce Brusel snímat otisky i malým dětem a sdílet je v rámci celé EU, jsou alarmující čísla dětských migrantů. Ještě v roce 2014 bloumalo po Evropě třiadvacet tisíc nezletilých bez doprovodu dospělého.

Podle čísel Eurostatu počet opuštěných nezletilců během loňského roku narostl, bylo jich bezmála devadesát tisíc. Většina u sebe nemá žádný doklad totožnosti, a malí běženci se tak ztrácejí v nepřehledných migračních přesunech po Evropě.

Větší zacílení na uprchlíky mladší čtrnácti let má i své bezpečnostní důvody. I mezi třináctiletými mohou být radikalizovaní jedinci, kteří na starý kontinent rozhodně nepřicházejí proto, aby se s ním sžili.

V krajním případě i násilí

Brusel si tak od reformy systému Eurodac slibuje, že případní mladí radikálové nezmizí bez identifikace v některém z muslimských ghett ve Švédsku, Belgii nebo Německu.

Podle současných plánů by mělo být k sejmutí otisků v krajním případě použito i násilí. Například v Itálii ale mohou v současnosti migranti poskytnutí otisků prstů odmítnout.