Na rok 2026 je naplánovaná revize zákazu vývoje a výroby vozů se spalovacím motorem, který by měl začít platit od roku 2035. V roce 2026 by se tedy měly sejít špičky Evropské unie a zhodnotit, zda je plán zákazu proveditelný. Jenže to znamená, že by automobilky byly v nejistotě o dalším vývoji ještě dva roky. Itálie chce přezkoumání zákazu přesunout na rok 2025, aby se jasně řeklo, co bude dál a aby se automobilky mohly přizpůsobit.

Plán předložil italský ministr obchodu a výroby Adolfo Urso. Nejdříve jej předestřel italským průmyslovým asociacím a odborům. Ty jeho plány schválily. Poté Ursovo ministerstvo potvrdilo, že ministr plán formálně představí na schůzce o automobilovém sektoru v Bruselu, kterou organizuje maďarské předsednictví EU, a o den poté na zasedání unijní Rady pro konkurenceschopnost.

Itálie chce přezkoumání zákazu posunout na rok 2025 s tím, že je nutno už nyní zhodnotit dopady plánovaného zákazu. V automobilovém průmyslu totiž vládne velká nejistota a obavy z budoucnosti. A pokud by k přezkumu zákazu došlo až v závěru roku 2026, páteřní průmysl Evropy by se v nejistotě zmítal ještě dva roky. Což by ministr Urso považoval za krajně nezodpovědné.

„Předložíme EU velmi rozumný italský návrh, který má předložit doložku o přezkumu již zahrnutou v nařízení o lehkých vozidlech na konec roku 2026,“ řekl v pátek Urso. „To by mohlo zahrnovat například prodloužení životnosti spalovacích motorů, přijetí technologické neutrality nebo podporu biopaliv pro roky po roce 2035,“ dodal italský ministr.

Na fóru italských průmyslových asociací a odborů Urso důrazně řekl, že je „naprosto nezbytné“ posunout přezkum a mělo by to být „přednostním problémem, který Evropská komise řeší“.

Urso zmínil uzavření dvou továren Volkswagenu v Německu a vyjádřil obavy, že nejistota v automobilovém průmyslu by mohla vést k nepokojům a ke stávkám. „Pokud se chceme vyhnout tomu, že by zaměstnanci vyšli do ulic evropských metropolí, jak to nedávno udělali farmáři, musíme se rozhodnout hned. Čekat další dva roky v nejistotě nepřipadá v úvahu,“ řekl.

Proti Green Dealu velmi silně vystoupila i premiérka Itálie Georgia Meloniová. Podle ní musí Green Deal zpochybňovat každý, kdo to s Evropou myslí dobře. Podle ní nesmí dekarbonizace znamenat deindustrializaci. „Máme nahlas říkat, že to není nejchytřejší strategie? Říkáme to, protože jsme přátelé Evropy a chceme bránit průmyslovou kapacitu Evropy. Ti, kdo jsou přáteli Evropy, musejí mít odvahu poukázat na to, co nefunguje,“ zdůraznila a znovu potvrdila závazek své vlády „napravit“ tuto politiku. „Dekarbonizace za cenu deindustrializace by znamenala debakl,“ důrazně řekla italská premiérka.

„Zelená politika byla prosazována i za cenu obětování celé výroby a průmyslových sektorů, jako je automobilový průmysl,“ řekla v květnu Meloniová na konto Green Dealu.

Zákaz nových vozů se spalovacím motorem bez námitek prosadila vláda Petra Fialy při svém předsednictví Rady EU v druhé půli roku 2022. Zástupci českého předsednictví projednali a prosadili zásadní omezení prodeje nových aut se spalovacími motory, a reformu trhu s emisními povolenkami, tedy povolenky jak na dopravu, tak i na vytápění domácností, které dopadnou přímo na peněženku každého občana členských zemí EU. České předsednictví prosadilo a urychlilo také přijetí závazných cílů pro pohlcování oxidu uhličitého při hospodaření s půdou a s lesy.

„Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější,“ prohlásil v závěru českého předsednictví tehdejší kontroverzní místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, řečený „otec Green Dealu“.