Bude ještě hůř, varuje Halík. Chození do kostela? Řekl něco, co má dohru

04.01.2021 12:54 | Zprávy

Kněz Tomáš Halík se v rozhovoru pro Český rozhlas rozmluvil o tom, že tento rok bude tvrdý. „Až se usadí prach, teprve se ukážou důsledky pandemie,“ uvedl.

Bude ještě hůř, varuje Halík. Chození do kostela? Řekl něco, co má dohru
Foto: repro ČT, tan
Popisek: Tomáš Halík

Podle Halíka jsme v současné době svědky proměny světa. „Je to opravdu takové střídání epoch. Mně se zdá, že takový proces, který určoval naši civilizaci, proces globalizace, propojení světa, ekonomické, informační, kulturní, náboženské, vlastně vyvrcholilo a ukazují se dneska ty stinné stránky té globalizace včetně šíření chorob. A že jsme dneska svědky toho, že mnozí se brání tomu propojení světa. Jednak proto, že je obtížné, náročné, v tomto světě žít, mnozí lidé jsou dezorientováni. A samozřejmě se objevují ti populisté, kteří využívají tuhletu dezorientaci, tenhleten strach, nabízejí ty jednoduché odpovědi na složité otázky, takže se šíří mnohé věci, jako je nacionalismus, náboženský fundamentalismus, a to jsou velmi nebezpečné věci,“ varoval Halík.

„Já si myslím, že skutečně jsme na takové křižovatce, jestli převáží tyhlety negativní jevy nebo jestli se nám podaří z toho procesu globalizace učinit takový proces komunikace. Jestli to bude spíš globalizace těch špatných věcí nebo globalizace dobra,“ dodal Halík.

A jaké mají místo v tomto světě církve? „Víte, jak je tato společnost rozdělená, tak jsou také rozděleny církve. A to není dělení mezi církvemi, ale napříč. Já si myslím, že dneska není možné mluvit o křesťanech – ani u nás, ani ve světě, jako o jedné entitě. Tam je celá škála různých postojů. A jsou tam samozřejmě určitá názorová křídla, která si také nerozumějí. Takže já si myslím, že jsou tady veliké šance a velké úkoly pro církve, že by mohly do toho celkového klimatu vnášet ty pozitivní prvky. To znamená toleranci, takový nadhled, ten kompletativní přístup ke světu, ale bohužel jsme svědky toho, že někdy se náboženství stává spíše takovým identitárním náboženstvím, že vlastně do té náboženské rétoriky se převlékají spíš určité politické postoje, že náboženství je hodně zneužíváno. A to jsou věci znepokojivé,“ podotkl Halík.

Halík následně hovořil i o tom, jak byly církve za totality oázou dialogu. „To bylo velmi specifické období, kdy jsme cítili, že ten komunismus se pomalinku rozpadá a že se snad blíží, nevěděli jsme, že to bude tak rychle, a tak radikálně, to období demokracie. A uvědomili jsme si, že ta demokracie také předpokládá určité morální klima. Že to není jenom nějaký politický systém, ale je to vlastně kultura vztahů mezi lidmi. A tu je třeba kultivovat. Já si myslím, že tohleto samozřejmě platí i dnes. Jestliže máme žít v takhle komplikované společnosti, tak je třeba vyčistit to klima, to ovzduší, nejen po té stránce fyzikální, ale i po té stránce kulturně-morální. Ovšem je to daleko komplikovanější než to bylo v té době komunismu, kdy ty věci byly přece jenom nějak jasnější,“ dodal Halík. 

Křesťané však podle jeho slov nemohou sami vzít obnovu společnosti do své režie. „Nemají monopol na morálku. Potřebujeme jaksi širokou alianci lidí, kteří cítí zodpovědnost za budoucnost země, i po té stránce kulturně-duchovně-morální. A já si myslím, že dneska také samozřejmě církve a věřící lidé jsou menšinou naší společnosti. Bylo by to od nás arogantní a nerealistické, kdybychom si mysleli, že my to uděláme, ale přece jenom křesťané, byť jsou tou solí – nebo mají být tou solí, té soli nemůže být a nemusí být moc, ale je tam potřebná, nezastupitelná. A potřebujeme alianci, která stojí třeba i mimo církve, ale mnohé věci nás spojují,“ zmínil Halík. „Není to tak, že bychom si mohli říct: Ano, všichni křesťané se sjednotíme a na druhé straně jsou ti nevěřící. Takhle to není. My křesťané se asi v historicky krátké době nesjednotíme ne v tom smyslu jaksi církve, ale v tom smyslu ta názorová křídla s některými těmi fundamentalistickými, fanatickými, militantními lidmi, se asi příliš brzy nedomluvíme, ale naopak se tady ukazuje jaksi spojenectví s lidmi, kteří jsou mimo církve, kteří se necítí jako nábožensky a církevně zakotveni, ale jsou to lidé spirituální, jsou to lidé morální, a já si myslím, že to je teď velký úkol církví vyjít teď trošku za ty instituční, ale i za ty mentální hranice a navazovat spojenectví s těmi lidmi za těmi viditelnými hranicemi církví,“ podotkl.

Příští rok pak Halík vnímá, že bude poměrně tvrdý. „Až se usadí ten prach a opadne ten adrenalin, který pořád máme, když jsme bezprostředně ohroženi, tak se teprve uvidí ty trosky. Je nejnebezpečnější, když se přejde ten vrchol a opadne ta ostražitost, tak tam je nejvíc úrazů. Tak dejme pozor. Nemějme iluze, že i když třeba přijde vakcína a ty věci opadnou, že jsme vyhráli. Oni se ukážou teprve ty důsledky ekonomické, politické, sociální. Takže pro tu dobu potřebujeme chladnou hlavu, ale také vřelé srdce,“ uzavřel.

K Tomáši Halíkovi a jeho jinému rozhovoru, na slovenském portálu sme.sk, se vyjádřil katolický kněz Romuald Štěpán Rob. „Otce Tomáše pošleme znovu do školy: Liturgie je vrchol a zdroj činnosti církve. Přesto však je liturgie vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla. Vždyť apoštolská práce je zaměřena k tomu, aby se všichni, kdo se vírou a křtem stali Božími dětmi, shromáždili vjedno a uprostřed církve chválili Boha, účastnili se oběti a jedli ze stolu Páně. (SC Vat. II),“ uvedl na svém facebookovém profilu. Reagoval tak zejména na slova Halíka o tom, že pandemie ukázala, že víra nespočívá jen v chození do kostela.

„Chození do kostela není ‚jen‘ a nedělal bych z účastníků bohoslužeb blbce, kteří si jinak neví rady co s vírou a jak ji žít. Tady je prostě vidět, že otec Tomáš se věnuje exkluzivní pastoraci bez skutečného vhledu do běžného Božího lidu. Jeho farnost není standardní, a proto i jeho pohledy a závěry jsou nestandardní,“ poznamenal v diskusi dále k tomuto tématu Rob.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: vef

Ing. et Ing. Miloš Nový byl položen dotaz

německé platy

Pokud vás dobře chápu, tak ani Vy nevěříte Fialově slibu, že můžeme mít za 5 let platy jako Němci. Ale tvrdíte, že nám pomůže přijetí Eura. Kdy bysme tedy mohli mít platy jako v Německu? Tvrdíte, že je to z dlouhodobého hlediska, což je dost široký pojem. A pomůže nám Euro nějak v tom, že čím dál ví...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Koupím mužům simulátor menstruační bolesti. Novinářka chce vzdělat Čechy

18:35 Koupím mužům simulátor menstruační bolesti. Novinářka chce vzdělat Čechy

Na každé toaletě, v každé škole, restauraci, kavárně a v dalším veřejném prostoru by měly být k disp…