„Válka na Ukrajině může být dlouhá. Dosažení mírové dohody může trvat několik desetiletí. Plán na obnovu Ukrajiny se připravuje ale už nyní. Do zbraní na obranu proti Rusku se státy chystají investovat miliardy. Do výroby zbraní, které se posílají na Ukrajinu, také tečou miliardy. Po míru sice volají někteří občané Ukrajiny, matky a aktivisté, ale hlas, který volá po válce, je daleko silnější. Je to hlas zbrojařských koncernů, zejména ve Spojených státech. To netvrdíme my, ale americká a britská média. A vědecká pracoviště. Neboli: Pokud premiér Petr Fiala tvrdil, že snahou českého předsednictví Evropské unie bude ukončit válku vítězstvím Ukrajiny, aby mohla začít obnova země, zapomněl evidentně dodat, že o tom, kdy válka skončí, se nerozhoduje ani v Bruselu, ani v Praze, ale ve Washingtonu. A vítězem konfliktu nebude ani Kyjev, ani Moskva,“ řekla úvodem pořadu Bobošíková.

„Několik měsíců poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, je zřejmé, kdo je vítěz a kdo jsou poražení. Poraženými jsou civilisté na Ukrajině a vojáci na obou stranách konfliktu. A vítězi? Samozřejmě. Jsou to výrobci zbraní. Zatímco se akcie téměř všech firem na burzách masivně propadají, akcie zbrojovek raketově rostou. Podle výroční zprávy stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru za rok 2021 ovládá přes 90 procent světového obchodu se zbraněmi pouhých 10 zemí. Z toho Čína, Francie, Německo, Rusko a USA představovaly v letech 2016 až 2020 přes 75 procent. Izrael, Itálie, Jižní Korea, Španělsko a Spojené království tvořily necelých patnáct procent z celosvětového obratu s vojenským materiálem. Pro zbrojní společnosti přišel konflikt na Ukrajině v pravý čas, říkají analytici. A dodávají, že nad loňským ukončením války v Afghánistánu ředitelé zbrojovek bědovali a novou válku dychtivě očekávali,“ míní Bobošíková.

„Jiní upozorňují, že zbrojařské společnosti mají malý zájem na diplomatických řešeních, která by konflikt ukončila. V diplomacii se obvykle nedá vydělat moc peněz, říká například výkonný ředitel protiválečné skupiny Just Foreign Policy. Podle chicagského časopisu ITT generální ředitel společnosti americké zbrojovky Rayton už v lednu zahrnul tehdejší napětí ve východní Evropě jako faktor, ze kterého by jeho společnost mohla těžit. Ve stejný den šéf zbrojovky Lockheed Martin řekl investorům, že velmocenská konkurence mezi USA a Ruskem o Ukrajinu znamená pro firmu více obchodů, uvedl časopis. A v únoru? Z dostupných informací vyplývá, že tyto dvě společnosti, globálně jedny z nejvyspělejších výrobců zbraní, otevřeně říkaly svým investorům, že konflikt na Ukrajině je dobrý pro podnikání. Ruská invaze na Ukrajinu tak hodila nesmírně lukrativní záchranné lano výrobcům zbraní v USA, v Evropě i po celém světě. USA i státy NATO začaly modernizovat a posilovat své armády. Historicky poprvé se i Evropská unie zavázala nakupovat zbraně a přepravovat je na Ukrajinu. Čímž výrazně zvýšila celosvětový prodej vojenského materiálu. Německo se rozhodlo utratit sto miliard eur na přezbrojení Bundeswehru. A Finsko a Švédsko chtějí vstoupit do NATO. Dar pro výrobce zbraní na mezinárodní úrovni,“ zmínila.