„Válka na Ukrajině může být dlouhá. Dosažení mírové dohody může trvat několik desetiletí. Plán na obnovu Ukrajiny se připravuje ale už nyní. Do zbraní na obranu proti Rusku se státy chystají investovat miliardy. Do výroby zbraní, které se posílají na Ukrajinu, také tečou miliardy. Po míru sice volají někteří občané Ukrajiny, matky a aktivisté, ale hlas, který volá po válce, je daleko silnější. Je to hlas zbrojařských koncernů, zejména ve Spojených státech. To netvrdíme my, ale americká a britská média. A vědecká pracoviště. Neboli: Pokud premiér Petr Fiala tvrdil, že snahou českého předsednictví Evropské unie bude ukončit válku vítězstvím Ukrajiny, aby mohla začít obnova země, zapomněl evidentně dodat, že o tom, kdy válka skončí, se nerozhoduje ani v Bruselu, ani v Praze, ale ve Washingtonu. A vítězem konfliktu nebude ani Kyjev, ani Moskva,“ řekla úvodem pořadu Bobošíková.
„Několik měsíců poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, je zřejmé, kdo je vítěz a kdo jsou poražení. Poraženými jsou civilisté na Ukrajině a vojáci na obou stranách konfliktu. A vítězi? Samozřejmě. Jsou to výrobci zbraní. Zatímco se akcie téměř všech firem na burzách masivně propadají, akcie zbrojovek raketově rostou. Podle výroční zprávy stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru za rok 2021 ovládá přes 90 procent světového obchodu se zbraněmi pouhých 10 zemí. Z toho Čína, Francie, Německo, Rusko a USA představovaly v letech 2016 až 2020 přes 75 procent. Izrael, Itálie, Jižní Korea, Španělsko a Spojené království tvořily necelých patnáct procent z celosvětového obratu s vojenským materiálem. Pro zbrojní společnosti přišel konflikt na Ukrajině v pravý čas, říkají analytici. A dodávají, že nad loňským ukončením války v Afghánistánu ředitelé zbrojovek bědovali a novou válku dychtivě očekávali,“ míní Bobošíková.
„Jiní upozorňují, že zbrojařské společnosti mají malý zájem na diplomatických řešeních, která by konflikt ukončila. V diplomacii se obvykle nedá vydělat moc peněz, říká například výkonný ředitel protiválečné skupiny Just Foreign Policy. Podle chicagského časopisu ITT generální ředitel společnosti americké zbrojovky Rayton už v lednu zahrnul tehdejší napětí ve východní Evropě jako faktor, ze kterého by jeho společnost mohla těžit. Ve stejný den šéf zbrojovky Lockheed Martin řekl investorům, že velmocenská konkurence mezi USA a Ruskem o Ukrajinu znamená pro firmu více obchodů, uvedl časopis. A v únoru? Z dostupných informací vyplývá, že tyto dvě společnosti, globálně jedny z nejvyspělejších výrobců zbraní, otevřeně říkaly svým investorům, že konflikt na Ukrajině je dobrý pro podnikání. Ruská invaze na Ukrajinu tak hodila nesmírně lukrativní záchranné lano výrobcům zbraní v USA, v Evropě i po celém světě. USA i státy NATO začaly modernizovat a posilovat své armády. Historicky poprvé se i Evropská unie zavázala nakupovat zbraně a přepravovat je na Ukrajinu. Čímž výrazně zvýšila celosvětový prodej vojenského materiálu. Německo se rozhodlo utratit sto miliard eur na přezbrojení Bundeswehru. A Finsko a Švédsko chtějí vstoupit do NATO. Dar pro výrobce zbraní na mezinárodní úrovni,“ zmínila.
Komentátoři podle ní také upozorňují na jasnozřivé varování amerického prezidenta, generála Eisenhowera. „Ten, když odcházel v roce 1961 z prezidentského úřadu, prohlásil, že neschopnost adekvátně regulovat obranný průmysl USA by mohla vést k věčné válce po celém světě. Z dostupných informací vyplývá, že americký vojensko-průmyslový komplex je takřka všemocný. Aby si američtí zbrojaři udrželi tok stovek miliard dolarů ročně, utratili za posledních dvacet let 2,5 miliardy dolarů za lobbing. Alespoň podle čísel shromážděných projektem Náklady na válku. Počet vojenských lobbistů za posledních pět let převyšuje počet členů amerického kongresu. Je jich plných 700. Totéž platí ve Velké Británii, kde zbrojovka BSystems byla podle Transparency International v posledních deseti letech největším lobbistou. Jen za poslední dva roky společnost uspořádala třicet schůzek s ministry vlády. A zbrojovky také tradičně patří k nejštědřejším sponzorům politiků a politických stran. Kromě toho jsou americké zbrojovky spoluzakladateli amerického centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, které tlačilo na administrativu prezidenta Bidena, aby podnikla okamžité kroky v případě ruské invaze na Ukrajinu. Každý ve Washingtonu D.C. ví, že výrobci zbraní pomáhají vychýlit americkou politiku směrem k militarismu, řekl Erik Sperling, šéf protiválečné organizace Just Policy. Tyto společnosti otevřeně podporuje vláda USA. Pentagon vydal 13. dubna tiskovou zprávu o schůzce, kterou náměstkyně ministra obrany svolala s představiteli osmi výrobců zbraní. Mluvčí Pentagonu uvedl, že Bidenova administrativa nepřetržitě pracuje na tom, aby plnila požadavky Ukrajiny na bezpečnostní pomoc, čerpá zbraně z amerických zásob, nakupuje přímo od průmyslu a usnadňuje transfer zbraní od spojenců a partnerů, když jejich systémy lépe vyhovují potřebám Ukrajiny,“ dodala Bobošíková.
„A víte, jakou roli mají američtí výrobci zbraní podle prezidenta Bidena? Dělníkům ve zbrojovce Lockheed prezident USA sdělil, cituji: Umožňujete ukrajinskému lidu, aby se bránil, aniž bychom museli riskovat, že se dostaneme do třetí světové války tím, že pošleme americké vojáky bojovat proti ruským vojákům. V České republice podporuje výrobu zbraní a jejich dodávky na Ukrajinu Fialova vláda i prezident Miloš Zeman. A i oni mají mezi zbrojaři své sponzory. Například česká Zbrojovka a lidé s ní spojení darovali ODS statisíce korun. A lidé spojení se zbrojařskou společností Czechoslovak Group poslali na kampaň prezidenta Zemana při druhé volbě téměř čtyři miliony,“ zakončila Bobošíková.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef