Největší zakázka moderní historie armády byla spuštěna již v roce 2019 ministrem Lubomírem Metnarem (ANO). Tendr od té doby provází problémy, zejména kvůli přísným podmínkám, které zatím žádný zájemce údajně nesplnil.   

„Myslím si, že expertní skupina už bude finalizovat závěr a že v nejbližších dnech mě se závěrem seznámí a budu vědět, jaký je stav a jaké je hodnocení jednotlivých potencionálních dodavatelů, protože je to oficiální krok. Až to budou mít oficiálně vyhodnocené, tak mě s tímto seznámí a já seznámím veřejnost s těmito závěry,“ prohlásil v říjnu Metnar, načež Ministerstvo obrany zveřejnilo tiskovou zprávu, že žádný z uchazečů podmínky tendru nesplnil.

Nová ministryně Jana Černochová chce v tendru pokračovat, protože se Česko spojencům zavázalo, že k roku 2026 bude mít plně funkční těžkou brigádu, do které patří právě bojová pěchotní vozidla. „Čeká nás klíčové rozhodnutí ohledně osudu zakázky, kterou mám na stole a o které budeme diskutovat hned v prvním lednovém týdnu. Jsme si vědomi toho, že rozhodnutí bychom neměli příliš dlouhou dobu odkládat,“ řekla Černochová podle informací serveru iRozhlas.cz.

Nová ministryně zároveň na žádost Polska zrušila dříve slíbenou pomoc 150 českých vojáků na polsko-běloruských hranicích. Tu v prosinci domlouval končící ministr obrany Lubomír Metnar a ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). „Polská armáda žádá o pomoc se splněním úkolů jak výstavby, tak kontroly, oprav ženijních hraničních zábran. Potom požádala jednotky o monitoring,“ popsal Metnar.

„Stále se na běloruském území nachází podle odhadů a informací nějakých sedm tisíc migrantů, které Lukašenkův režim může pustit dále do Evropy. Polští kolegové denně evidují stovky pokusů o nelegální překročení hranice,“ dodal Kulhánek. Polská vláda ale před koncem roku vzkázala, že pomoc již nepotřebuje, protože se situace na hranicích stabilizovala.