Ihned ze začátku audiopořadu řekl ekonom, že stav obyvatel narůstá, ačkoliv přes ten fakt, že Češi sami o sobě vymírají. Česká republika je, jakožto atraktivní místo k životu, přístavištěm, kam míří spousta lidí z jiných zemí, řekl inženýr Křeček.

„V případě, že počet obyvatel České republiky bude narůstat současným tempem, tak lze dokonce říci, že se Česká republika do deseti let stane jedenáctimilionovou zemí,“ někoho možná překvapil ekonom. Dále řekl, že od ledna do června 2019 se do České republiky přistěhovalo více než 34 000 obyvatel. „Nejvíce narostl počet obyvatel přicházejících z Ukrajiny,“ doplnil informaci Křeček. Dále to prý byly Slovensko, Rusko či Rumunsko.

Tomu, že do České republiky míří tolik přistěhovalců, lze podle Křečka vděčit extrémně nízké nezaměstnanosti. Štěpán Křeček doslova řekl: „Ta způsobuje snadné uplatnění na trhu práce.“ Dále dodal, že dalším faktorem pro imigraci cizinců do České republiky je rychlý nárůst mezd.

A kolik že tedy má Česká republika obyvatel? Na konci letošního pololetí jich bylo podle Křečka 10 668 641. Ten použil oficiální data Českého statistického úřadu. Zmínil i to, že jde o nárůst 42 211 obyvatel. Přesně o tolik jich bylo na konci prvního pololetí 2018 méně. „Je zřejmé, že počet obyvatel skutečně narůstá. Jen v období prvního pololetí letošního roku v naší zemi přibylo 18 841 obyvatel. Přirozený nárůstek obyvatelstva, jak jsem již naznačil, je však záporný, takže rozdíl mezi nově narozenými a zemřelými lidmi dosahuje záporné úrovně 2 101 lidí,“ zmínil Křeček.

Dále v rozhovoru řekl, že máme nízkou porodnost a obyvatelstvo obecně stárne. „Růstu obyvatelstva dosahujeme tedy díky přistěhovalcům, a ne díky tomu, že by se rodilo více dětí. V prvním pololetí letošního roku se narodilo 54 735 dětí,“ prozradil ekonom a oproti minulému roku prý jde o propad o 1 796 dětí. Prozradil i to, že 47 % všech dětí se narodilo prvorodičkám a 52 % dětí se narodilo v manželství.

Celkem za první pololetí letošního roku zemřelo 56 836 osob. „Nejvíce lidí umíralo v lednu,“ dodal k takové smutné události ekonom. „Nejradostnější měsíc byl pravděpodobně červen, protože v něm se konalo nejvíce svateb. Co se týče ženichů a nevěst, tak ženiši bývají v průměru starší, průměrný věk se pohybuje kolem 30 až 36 let, nevěsty pak bývají mladší, nejčastější věk je kolem 25 až 29 let,“ řekl a pak dodal, že dvě třetiny snoubenců byly tvořeny ze svobodných žen a mužů, tedy šlo v páru o první svatbu. Ekonom nás obohatil i tou informací, že svateb za první pololetí bylo přes 22 000. „Počet rozvodů lehce klesl, zhruba na 12 000,“ řekl.