Bylo by dobré zavřít Českou televizi. Po výstupech Jakuba Železného dospěl Petr Žantovský k radikálnímu řešení

22.08.2020 7:56 | Zprávy

TÝDEN V MÉDIÍCH Pražský zpravodaj německé veřejnoprávní televize si přešlapem proti profesionální etice vysloužil nejhorší známku za mediální počin uplynulého týdne. Petr Žantovský si při tom představoval, jak by asi řádili v německém Spolkovém sněmu, kdyby o tamní kancléřce psal český zpravodaj například jako o obézní dámě se špatným vkusem na oblékání. Pozornost si vysloužil i moderátor Jakub Železný prohlášením, že velmi vážně uvažuji o kandidatuře na post generálního ředitele České televize, ale přitom dodal, že takovou touhu nemá.

Bylo by dobré zavřít Českou televizi. Po výstupech Jakuba Železného dospěl Petr Žantovský k radikálnímu řešení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Komentářem pirátského poslance Lukáše Černohoského k tomu, že vláda odmítá bránit oznamovatele protiprávního jednání, začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Už jsem v něm někdy říkal, že piráti mají velice silné tiskové oddělení, které tak pětkrát, šestkrát za den zásobuje své respondenty svými stanovisky, návrhy a dalšími aktivitami. Dostal jsem se kdysi na jejich adresář, a tak mi jejich mediální výstupy chodí také. Obvykle to nekomentuji, ale tentokrát si to neodpustím. Týká se toho, že vláda odmítá poskytovat ochranu tzv. whistleblowerům, tedy těm, kteří oznamují cosi, co považují za protiprávní jednání. Jinými slovy donašečům. Já mám rád, když se anglická slova překládají do češtiny tak, jak to je,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Whistleblowing se vyskytuje v posledních několika desítkách let v celém světě. „Souvisí s tou postmoderní atmosférou udávání a všech těch různých Me Too a dalších blbostí, které nás obklopují. Jenže tohle má poněkud nebezpečnější dimenze, protože to udání v podstatě přenáší prakticky vzato tu dokazovací povinnost na toho, kdo byl udán. Ne na toho, kdo udává, ale na toho, kdo byl udán, což samo o sobě je v souvislosti s antidiskriminačním zákonem, kde je také toto přehození důkazního břemene na toho udaného, z hlediska ryze právního velice problematická věc. Stejně jako je problematická retroaktivita, která je mimochodem i v tom antidiskriminačním zákonu obsažena. Tady šli piráti ještě nad tento rámec,“ upozorňuje mediální analytik.

Průkopník českého whistleblowingu je znám od kauzy IPB

Zamýšlel se nad tím, proč jsou piráti v této oblasti tak aktivní. „Došlo mi, že za ně do podzimu 2018 seděl šest let v Senátu pan Michálek, který proslul v roce 2010 tím, že udal svého nadřízeného, jímž byl ministr životního prostředí Pavel Drobil. Tehdy se pan Michálek stal tzv. slavným. Já jsem se trošku podíval na jeho curriculum vitae a našel jsem tam velmi zajímavé informace, a to ve zdrojích, které asi nikdo nezpochybní, jako je Respekt, Právo nebo Hospodářské noviny. Tenhle pán jako tehdy poměrně mladý člověk pracoval jako makléř Fondu národního majetku a vystupoval proti ODS, vyjadřoval se větami, cituji: ‚IPB načerno financuje ODS‘. Tenhle průkopník českého whistleblowingu pak ještě pomáhal mediálně zaštiťovat run na IPB, který proběhl za ministra financí Pavla Mertlíka,“ připomíná Petr Žantovský.

Dával o sobě vědět i různými hesly typu „Občané by se měli ptát, na čí straně stojí lev ve světě financí“, což byl tehdejší reklamní slogan této banky. „Odkazuji se na různé rozhovory z května 1996 v Hospodářských novinách a v Právu, kde se Libor Michálek vyjadřoval v tom smyslu, že IPB je věřitelem ODS, že vliv státu v bankách je příliš silný, že je nutné jednat a snížit vliv státu v bankách, protože jen tak lze zúžit prostor pro korupci a spekulace ohledně financování politických stran. To byla taková předzvěst, takový zkušební výstřel, pokusný balónek před Sarajevem. Takže tenhle pán je v oboru ‚oznamování‘ velmi zdatný a zkušený a mám za to, že to je ten člověk, který mohl piráty inspirovat k tomuto návrhu,“ domnívá se mediální odborník.

V demokratické legislativě nemá udavačský zákon co dělat

Podle pirátského poslance se vláda k návrhu postavila ryze formalisticky, když mu vytýkala chybějící vysvětlení některých termínů. „Jinak sama vláda tvrdí, že se jedná o velice důležité, citlivá téma, jehož zapracování do české legislativy vyžaduje široku diskusi. Celé to je všechno jeden velký debakl odpovědnosti za vládnutí a odpovědnosti za zastupování voličů, protože jedni i druzí jsou v pozici, řekl bych, tragikomické. Zákon o ochraně whistleblowerů je normální udavačský zákon, který v demokratické legislativě nemá co dělat. Když zjistíte, že váš soused vraždí kočky po vsi, tak je pravděpodobné, že to sdělíte městské policii. To je v pořádku. Ale jestliže za to žádáte policejní, právní nebo jakoukoli jinou ochranu, tak už jdete nad rámec a v podstatě posvěcujete akt udání ve standardní chování v demokratickém státu. A to se mi tedy silně nelíbí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Co tak najednou?

Proč jste z vlády, navíc tak narychlo vyhodil Bartoše? Tehdy jste tvrdil, že je to kvůli zpackané digitalizaci stavebního řízení. Nyní ji ale chválíte. Děkuji za vysvětlení.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Když prezident zavelí, musí ven všechno. Bývalý šéf z CIA promluvil

12:50 Když prezident zavelí, musí ven všechno. Bývalý šéf z CIA promluvil

Bernard Hudson přišel do CIA na sklonku studené války a odešel v roce 2017. V mezičase byl šéfem CIA…