Pravděpodobně nejsem sám, kdo má po volebním sjezdu ČSSD dne 18. 2. 2018 neradostný pocit. Nevýrazný Hamáček připomínající dobře živeného sedláka Lánského z prvorepublikových filmů mocně vykročil do světla ramp českého provinciálního politického divadla. Uvidíme, zda nedopadne jako režisér Kefalín a jeho ideologické vesnické divadlo či ráj socialistických vepřů. A právě o ten možná jde především. Když ne pod patronací likvidátorů českého zemědělství KDU/TOP a Drahoše, tak v zemědělském Agrofertu s požehnáním Zemana. Euromarxistický ráj je třeba zachovat pro věrchušku z ČSSD za každou cenu.
Co si o tom myslí řadoví členové a voliči neboli bahno, je v podstatě jedno. Ono je to socialistickému panstvu jedno už dlouhou dobu. Rozdíl je v tom, že pravicoví politici to říkají v podstatě narovinu, zatímco neméně pravicoví socialisté se pokrytecky tváří jako zástupci lidu. Bohužel v informačním věku je stále větší problém sedět jedním zadkem na dvou od sebe vzdálených židlích, tedy být zároveň levičák i pravičák. Je zajímavé, že tohoto problému sociální demokracie si mnozí všimli už před téměř sto lety. Socialistický vůdce Šmeral, pozdější komunista, hlasoval pro zachování Rakouska-Uherska ještě na podzim roku 1918. A situace se stále zhoršuje. Praxe je taková, že současný socialistický kádr je slovy levičák, činy pravičák, a v žádném případě vlastenec. Prostě euromarxista.
Pro Miloše Zemana muselo být vystoupení na socialistické slezině doslova multiorgastickým zážitkem. Vzhledem k tomu, že jej ve zdraví přežil, bude s velkou pravděpodobností uvádět pražskou havlérku v nekontrolované záchvaty zuřivosti z Hradu ještě pět let. S určitou nadsázkou bychom mohli konstatovat, že nejen vešel do lvího doupěte (i když v ČSSD se žádní lvi nevyskytují), ale ještě lva vykrákal za ocas. Ani k tomu nepotřeboval hůl. Po všem, co mu socialističtí přátelé provedli, mu sladkou pomstu ze srdce přeju. Po dlouhých letech musel se zadostiučiněním sledovat, jak přátelé závodí o to, kdo dříve a kdo hlouběji mu vleze tam, kam se ho ještě před pár týdny snažili nakopnout hlasitě oslavujíce Drahoše. Doufám, že k prezidentské výbavě patří plechové kalhoty, především v zadní části.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Koller