„U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ řekl Babiš. „My to musíme prosadit. I kdybychom měli porušit evropské právo. Bezpečnost energetická je pro nás priorita,“ doplnil. Podrobnosti o tom, jaká právní ustanovení by mohla být narušena, neuvedl.

V minulosti se u dvou záměrů na stavbu jaderných elektráren objevilo podezření, že porušují evropské právo, konkrétně ustanovení o zakázané státní podpoře. Jak v případě britské elektrárny Hinkley Point, kterou staví francouzská společnost EDF, tak u maďarské elektrárny Paks, kterou staví ruská firma Rosatom, ale Evropská komise rozhodla, že se státy nedovolené podpory nedopustily.

V obou případech Rakousko, které jadernou energetiku jako takovou odmítá, napadlo rozhodnutí Evropské komise u Soudního dvora EU. Ten loni potvrdil rozhodnutí komise v případě elektrárny Hinkley Point. V případě Pakse, kde se na stranu Rakouska připojilo i Lucembursko, zatím soudní rozhodnutí nepadlo.

Rakouští politici dali v září najevo, že uvažují i o podání žaloby kvůli nedovolené státní podpoře na Českou republiku v případě plánu na stavbu nového bloku v Dukovanech. Zástupce dolnorakouské hejtmanky Stephan Pernkopf tehdy uvedl, že čeká na vyjádření Prahy, jak bude stavba bloku financována, poté se rozhodne o možných právních krocích.

Česko v současnosti provozuje dvě jaderné elektrárny, které fungují od roku 1985, jsou to čtyři bloky o celkovém výkonu 2040 megawattů. Temelín, zprovozněný v roce 2000, má dva bloky, celkově pracují s výkonem 2164 megawattů. Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak v Temelíně. Nové jaderné bloky v Dukovanech letos získaly souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ohledně ekologických dopadů.

Babiš dnes uvedl, že je nutné na evropských jednáních v souvislosti s klimatickou politikou zdůrazňovat, že jaderná energetika je čistý zdroj. Babiš připomněl, že Francie v současnosti získává z jádra zhruba 70 procent své elektrické energie, prezident Emmanuel Macron slíbil snížit podíl jaderné energetiky na celkové výrobě do roku 2035 na 50 procent.

Premiér dnes také uvedl, že Česko bude v rámci jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 a o klimatickém balíčku prosazovat, aby získalo finanční kompenzace za dosažení uhlíkové neutrality. Podle něj je nutné snižovat emise oxidu uhličitého takovým způsobem, aby to nepoškodilo český průmysl. Zároveň ale Babiš zdůraznil, že Česko plní své mezinárodní závazky, které ohledně snižování emisí přijalo.