Krok Senátu podle Maláčové ukazuje, že ještě není dobojována otázka posílení ochrany pracujících v Česku. Horní komoru označily představitelky ČSSD za pravicovou. „Zrušení je pro nás opravdu principiální záležitost, je to jedna z věcí, proč jsme vstoupili do vlády, protože si myslíme, že kolektivní trestání pracujících za to, že onemocní, není v pořádku,“ konstatovala.

Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) si je jistá, že Sněmovna nalezne dost hlasů k přehlasování senátního veta. Připomněla, že v dolní komoře zákon původně podpořilo 128 poslanců a nezdá se, že by někdo z nich změnil názor. Vedle ANO, ČSSD a KSČM podpořili novelu zákoníku práce také Piráti a čtyři z osmi lidovců. Proti bylo v říjnu 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.

Valachová dodala, že část senátorů je na straně zaměstnavatelů. „Mají pocit, že systém funguje, my ten pocit nemáme, protože dvě třetiny zaměstnanců přecházejí nemoc a je to z důvodu výpadku příjmu,“ uvedla. Další skupině podle ní vadil tzv. přílepek, který se k novele dostal.

Senátoři podle ČMKOS vyslali vzkaz, že je vůbec nezajímá tíživá situace zaměstnaných lidí v době nemoci. „Poznatky, které máme z odborových organizací z firem, jednoznačně hovoří o tom, že lidé počátek nemoci přecházejí, léčí se sami, berou si dovolenou. Finanční dopad neplacení prvních tří dnů nemoci způsobuje strach být nemocen a léčit se,“ uvedl předseda konfederace Josef Středula.

Podle něj jde o velmi špatný signál veřejnosti i vzhledem k tomu, že Senát dlouhodobě toleroval pouhou omluvu v době dlouhodobé nemoci senátora. „Věřím, že Poslanecká sněmovna tuto chybu senátorů napraví,“ dodal Středula.