„Je nepochybné, že obsah vody v půdě je nyní nesezónně nízký. Zima byla teplá a nestačila. Neseme si deficit vody v půdě už z minulého roku,“ okomentoval Trnka fakt, že sucho přišlo letos daleko dříve, než se čekalo. „Sníh sice napadl, zamrzl, ale po několika slunných dnech se významná část sněhu vypařila sublimací, přešla rovnou do vodní páry a do půdy se vůbec nedostala,“ vysvětlil s tím, že zatím je nedostatek vody zejména v nížinách.

Čekání na déšť je nyní zásadní. Když je nyní velmi chtěno, aby hodně pršelo a neuschla zemědělcům úroda, tak je třeba zároveň počítat s tím, že podzemní voda nebude, protože prý budeme rádi, že vodu spotřebují alespoň rostliny, které ji potřebují pro své přežití a nepustí ji dál do půdy. „Sucha nepochybně pominou. Každá suchá epizoda vždy skončí. Otázka je ale, jak skočí,“ začal se smát s tím, že to asi nebude raději úplně rozebírat.

Klimatický systém se prý nijak diametrálně v základním chování nijak nezměnil. „Měli jsme a budeme mít epizody vlhčí a sušší,“ uvedl s tím, že sucho bylo vždy, jen po kratší časové intervaly. To, co je podle něj v posledních letech zajímavé, je především to, že máme za sebou již zmíněných pět let, kdy jsme se z dlouhodobého sucha nedostali.

„Konkrétně v Brně se jedná o nejhorší sucho minimálně za poslední dvě století,“ poznamenal bioklimatolog s tím, že situace je výjimečná tím, že máme více slunečního záření a hlavně se nám stále zvyšuje teplota. Srážky, které by dříve vedly k mírnému suchu, dnes v důsledku probíhající změny klimatu vedou ke vzniku sucha,“ shrnul Trnka. „Žijeme v době, kdy můžeme říct, že tato epizoda sucha skončí. Ale my se musíme připravit na to, že oproti minulosti budou suché epizody častější, delší a intenzivnější,“ varuje.

Na otázku, jak by to šlo vše napravit, pak Trnka jako příklad uvedl povodně. „Jeden příklad je sucho v devadesátých letech, které ukončily až povodně v červenci 1997,“ uvedl a dodal, že to nám pomohlo z tehdejšího sucha definitivně vyplout. „Z pohledu našich přání, která máme, je důležité, aby srážky přišly postupně a ne naráz,“ poznamenal Trnka s tím, že kdyby přišly intenzivní srážky, je zaděláno na řadu lokálních problémů.

„Bohužel musím konstatovat, že náš aktuální výhled se dynamicky mění. A vypadá to, že se zatím úlevy v podobě vláhy nedočkáme. Můžeme očekávat spíše dramatický propad výnosu, právě v květnu se totiž hraje o to, jaký ten výnos bude,“ konstatoval.

„Dá se udělat něco okamžitě a rychle, aby vodní koloběh fungoval v Česku lépe?“, zeptal se Takáč. „Kdybych tu odpověď znal, tak by to bylo na Nobelovu cenu,“ pokrčil Trnka rameny s tím, že na to bohužel odpověď nemá. „Krátká řešení v případě sucha nefungují. Ve chvíli, kdy sucho začne, jsme už pouze diváky,“ míní.

Možností, které máme v ruce, nám už moc nezbývá. „Zemědělci už teď nemohou změnit plodiny, ani technologii. To, co by pomohlo, je mít v půdě dostatek organické hmoty. Ta se ale nevytvoří za rok, ani za dvě sezóny a nedá se to vybudovat v průběhu suchých dní,“ přiblížil.

„Měli bychom tu naší paniku a obavu využít k tomu, abychom změnili systém a uvědomili si, že tohle není jenom náhodný jev. Změna klimatu povede k tomu, že se tyto epizody budou opakovat častěji,“ uzavřel s tím, že jediné řešení je tedy systémové a nelze z roku na rok přežívat na tom, jestli člověk dostane nějakou podporu, jelikož to samozřejmě není dlouhodobě udržitelná existence.

Má na mysli například jak jinak orat, jak jinak zacházet s půdou a pěstovat jiné plodiny. O tom se však bavíme už několik let a stále se nic nedělá. „Musím se tady zastat České republiky, neděje se to v řadě jiných zemích. Náš stát by v tom měl být striktnější, přísnější a motivačnější,“ míní.

Zmínil, že ve Spojených státech v polovině 80. let přešli v podmínkách, které se trochu podobají těm dnešním na jižní Moravě, na minimalizaci. „Nejdřív na to přešli formou dobrovolnou, demonstrací a podporou farmářů, kteří si tu technologii pořídili. Nikoli tím, že by jim jí koupili, ale třeba tím, že uhradili úroky a naučili je s tou technologií pracovat. A pokud si nepořídili technologii, nemohli ale čekat pomoc v případě, že přijde sucho,“ popsal s tím, že podobně bychom mohli postupovat i u nás.

„Měli bychom být otevření, ukázat možnosti a především je pomoci vyvinout,“ uzavřel s tím, že soukromé firmy nemají čas a prostředky, aby takto experimentovaly. „Je třeba to podpořit masivně a rychle. A na druhou stranu, až budou postupy, tak být přísni v tom, že je to volba, ale nese své důsledky,“ uzavřel Trnka.