Pracovníci CVVM se v průzkumu ptali lidí, zda důvěřují prezidentovi, předsedům Senátu a Sněmovny, členům vlády, šéfům poslaneckých klubů, ombudsmance, guvernérovi České národní banky a předsedovi Ústavního soudu. Nejvyšší podíl důvěry měl prezident Zeman, a to 48 procent. Téměř stejný byl i podíl nedůvěry vůči Zemanovi, který dosáhl 46 procent. Zhruba srovnatelná byla důvěra v Rychetského, kterému věří 46 procent lidí. Předseda Ústavního soudu má ale menší podíl nedůvěry než Zeman. Nevěří mu jen 27 procent lidí.

Pouze u dalších dvou ústavních činitelů, předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), byla důvěra lidí v ně vyšší než nedůvěra. Kuberovi věří 38 procent dotázaných a nevěří 27 procent. Schillerové vyjádřilo důvěru 30 procent lidí a nedůvěru 27 procent.

U všech ostatních činitelů převažovala nedůvěra. Největší nedůvěru vyslovili lidé stejně jako při předchozím průzkumu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 Kalouskovi. Nedůvěřuje mu 79 procent lidí a důvěřuje jen 12 procent. Druhý největší podíl nedůvěry má premiér a předseda hnutí ANO Babiš, kterému nevěří 56 procent Čechů.

Nejnižší důvěru mají lidé v ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO), kterým shodně věří jen sedm procent dotázaných. U těchto dvou politiků ale zároveň většina účastníků průzkumu uvedla, že je nezná.

Od posledního průzkumu z loňského září se důvěra a nedůvěra lidí ve většinu ústavních činitelů výrazněji nezměnila. Podíl důvěry nejvíc stoupl u ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD), a to o osm procentních bodů na 26 procent. Naopak nedůvěra vzrostla nejvíc u ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO). Nyní mu nedůvěřuje 55 procent Čechů, což je o 13 procentních bodů více než v září 2018.

Deset ústavních činitelů s největšími podíly důvěry (v pct.)