Dnešní premiér Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí prosadil zavedení elektronické evidence tržeb. A spoustu lidí tím znechutil. Ekonomka Markéta Šichtařová prý ve svém okolí zná celou řadu lidí, kteří už mají dost všemožných státních kontrol a rozhodli se skončit s podnikáním. Mají plné zuby toho, že je stát považuje za sprosté podezřelé, i když se ničím neprovinili. Kontroly živnostníky umořily podobně, jako tisíckrát nic umořilo osla. EET byla pro mnohé živnostníky posední kapkou.

Jak premiér Andrej Babiš, tak dnešní ministryně financí Alena Schillerová si sice libují, že státu se daří lépe vybírat daně, ale Šichtařová oponuje, že je-li to vůbec pravda, pak za to kabinet vděčí spíše růstu ekonomiky než EET. 

Ve věci zavedení EET se tedy stát podle dámy chová nerozumně.

Jenže Šichtařová v textu uveřejněném na blogu iDnes.cz  tvrdí, že elektronickou evidencí tržeb to nekončí. Vedle toho, že stát šlape po živnostnících, ještě lije peníze do neziskových organizací. A z toho prý nikdo nic nemá, tedy až na neziskové organizace.

„Český stát se tak vlastně chová jako pan Jekyll a Hyde v jednom. Likvidovat a podporovat. Brát veřejné peníze a dávat veřejné peníze. Rozpočet ani lid z toho sice ani v jenom případě nic či skoro nic nemají, ale v tom druhém případě z toho hodně mají ony neziskovky. Tedy některé. Pochopitelně pokud jde o bohulibou neziskovku typu hasiči či hospic, většinou z toho taktéž nemají nic,“ napsala Šichtařová.

• Celý komentář naleznete zde

Svá poměrně přísná tvrzení Šichtařová opírá o závěry Nejvyššího kontrolního úřadu.

„Zaprvé, stát při poskytování dotací neziskovkám v letech 2016 až 2017 nevycházel z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje. (Rozumějme: peníze dostal ten, kdo si o ně řekl, nikoliv ten, kdo něco užitečného plánoval). Zadruhé, NKÚ zjistil miliardové rozdíly v dostupných informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 na dotacích vyplatil. (Rozumějme: stát má guláš v tom, kolik miliard komu věnuje. Přitom v letech 2016 a 2017 šlo o 26 miliard, evidence hapruje o 3,5 miliardy. Zato má stát díky EET dokonalý přehled o tom, kdo si kde a od koho koupil rohlík za korunu devadesát). Zatřetí, v Radě vlády pro neziskovky, která o dotacích rozhodovala, bylo víc zástupců neziskovek než zástupců státu. (Rozumějme: Neziskovky mohly zásadně ovlivnit, kolik si přihrají),“ napsala Šichtařová.

A jako by tohle všechno nestačilo, vláda prý nekontroluje, zda dotace skutečně pomáhají k dosažení cílů, které neziskové organizace deklarovaly. V deseti ze sedmnácti kontrolovaných případů navíc pracovníci NKÚ narazili na pochybení neziskových organizací. A podobných slabin neziskovek by se údajně dala najít celá řada. Vždyť podle propočtů ČSÚ z roku 2016 jich máme 121 tisíc, i když jen asi 7 tisíc z nich dostávalo státní dotace. U neziskových organizací, které nedostávají státní dotace, však Šichtařová věří, že to dělají poctivě.

„Buď bychom mohli zrušit buzeraci podnikatelů. Nebo bychom mohli zrušit všechny dotace. Ale nejlépe bychom mohli udělat obojí současně. (Akorát by mě pak mrzelo, že cena sexistické prasátečko by pak nejspíš rychle zmizela ze světa, tudíž bych už nikdy nedostala šanci ji získat. A já se přitom tak snažím!),“ uzavřela Šichtařová svůj text.