Obrana chce, aby poslanci z časových důvodů normu schválili už v prvním čtení. Ministerstvo předložení změn zákonů zdůvodnilo zásadními změnami bezpečnostního prostředí, které spočívá v agresivním chování Ruska, ale i v dalších hrozbách včetně terorismu, migrace nebo nestabilitě zemí v blízkosti zemí NATO a EU.

„Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila,“ uvádí důvodová zpráva.

Lidé by se také podle návrhu mohli nově přihlásit k tomu, že je stát bude moci v případě krize povolat na mimořádné cvičení. Pokud bude navrhovaná legislativa schválena, stát nově získá možnost shromažďovat a zpracovávat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, dříve než v době stavu ohrožení státu a válečného stavu. Nyní je mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení. Stát tak podle ministerstva nemá přehled o stavu populace a nemůže se včas připravovat na krizové stavy.

Pro získávání údajů chce úřad využívat už existující databáze a nezatěžovat lidi dotazníky. V praxi by se měla data například o vzdělání nebo třeba o řidičském, zbrojním či leteckém průkazu automaticky propsat do registru branné povinnosti poté, co daný člověk dosáhne plnoletosti nebo získá státní občanství. Podrobnější údaje by stát získal až po odvodu. Data bude ministerstvo aktualizovat u lidí mladších 45 let.

Dobrovolné „předurčení“

Další novinkou má být „dobrovolné předurčení“, v jehož rámci by dobrovolníky, kteří se k němu přihlásí, mohla vláda mimořádně povolat při zhoršené bezpečnostní situaci, a to ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. „Povolání dobrovolně předurčených vojáků v záloze na vojenské cvičení může být jedním z opatření, které protivníkovi ukazuje vůli a připravenost státu k obraně, a tím přispěje ke snížení nebo v ideálním případě vyloučení rizika ohrožení státu,“ píše se v dokumentu.