Premiér Petr Fiala (ODS) je však v této věci opatrný. „Není to jednoduché téma lidsky, politicky, právně. Bojovat v jiné zemi je z hlediska zákonů nepřípustné, ale prezident může udělit individuální povolení. Pan prezident je pro tyto případy ochotný přistoupit k diskusi. Budeme si muset jasně říci, nakolik to bude ochoten povolovat,“ sdělil podle deníku Právo. „To, že prezident povolí individuálně účast například v irské armádě, je úplně jiná věc, než jít opravdu do války a bojovat. Má to řadu překážek, od výcviku přes schopnost ovládat zbraň a domluvit se. Pokud se ale ukáže, že je tu větší počet, co opravdu chtějí bojovat, tak se k tomu budeme muset postavit a řešit to,“ doplnil. 

Novelu zákona, která by umožňovala Čechům na Ukrajině bojovat, připravuje senátor Václav Láska, který chce do branného zákona vložit výjimku, že vláda může povolit službu v konkrétní armádě, a to i s tím, že zákon by měl zpětnou účinnost.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) je však proti změně legislativy. „Náš právní řád, který až tak neumožňuje někomu narukovat v cizí armádě, je víceméně v pořádku. Zájemci o službu v armádě mají možnost požádat prezidenta o výjimku. Rozhodně bych teď nediskutoval o nějaké změně právní úpravy,“ řekl dle deníku Právo.

„Mělo by se postupovat individuálně na základě posouzení ministerstva vnitra, zahraničí a obrany. Následně pan prezident přislíbil, že bude schvalovat tyto žádosti. Myslím, si že postup, tak jak je nastaven v našem právním řádu, je v pořádku,“ uvedla pro Seznam zprávy Helena Langšádlová (TOP 09), ministryně pro vědu, výzkum a inovace. 

S individuálním posouzením žádostí Čechů souhlasí také místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). „Podle mého názoru by jednotlivcům, kteří se chtějí takto angažovat, měl prezident svolení dát. Formu bych nechala na něm, je ale jasné, že jakákoliv prodleva je v tomto případě na škodu,“ řekla též pro Seznam Zprávy.

Máme spoustu tanků, které bychom mohli odvézt Ukrajincům

Pro ParlamentníListy.cz zareagovali někteří další politici. 

„Hlavně bych chtěl ocenit ty, kteří dnes jezdí k hranicím a pomáhají uprchlíkům. Vozí léky, pleny, potraviny. Nedoporučoval bych jet bojovat za Ukrajinu – zvlášť těm, co nemají žádné zkušenosti a výcvik. Neumím si ale představit, že bychom trestali ty, kteří by šli bránit ukrajinská města,“ sdělil Lubomír Zaorálek (ČSSD), bývalý ministr zahraničí a kultury.

„Ano. V této situaci, pokud existují dobrovolníci, kteří mají výcvik a jsou ochotno se zapojit do obrany Ukrajiny, tak by jim to tento stát měl umožnit. Byl bych nerad v situaci, kdy Ukrajině nepomůžeme a budeme se bránit za nějakou dobu sami. Dokonce si myslím, že toto je minimální věc, co by Česká republika měla udělat. Samozřejmě vím, že proběhla nějaká vojenská pomoc. Ale česká armáda má spoustu tanků, na kterých jsou koneckonců ukrajinští vojáci vycvičení. Bylo by ideální naložit je na vlak a odvézt jim je na první místo, kde by si je mohli převzít a použít je,“ míní Martin Půta (SLK), hejtman Libereckého kraje.

„Současný zákon umožňuje takovýto vstup se souhlasem prezidenta po vyjádření ministerstva obrany po projednání s ministerstvem vnitra a zahraničí. To znamená, dát možnost jít bojovat za Ukrajinu nikoliv každému, ale těm, kteří toho budou mentálně, fyzicky a podobně schopni. Na místě pana prezidenta bych tuto možnost všem, kteří získají kladné vyjádření k žádosti od ministerstva obrany, umožnil,“ vysvětlil senátor za Liberecko Michael Canov (STAN/SLK).

„Umožnit bojovat za Ukrajinu našim dobrovolníkům? Za Ukrajinu – za Evropu určitě ano! Jen to musí být v souladu s našimi zákony, aby se dobrovolníci vyhnuli možnému postihu,“ konstatoval Jaroslav Zeman, senátor za Jablonecko. 

„Pokud je to v souladu s politikou a postoji České republiky a prezident republiky udělí příslušnou výjimku, ze zákona, tak ano,“ uvedl Libor Rouček (ČSSD), bývalý místopředseda Evropského parlamentu.

„S Ukrajinou soucítím a rozhodně podporuji humanitární formu pomoci i maximální sankce proti Rusku. Jsem však zásadně proti osobní bojové účasti našich občanů v této válce. Naším úkolem bude vždy v první řadě bránit naši zemi, a ne ji podobnými nápady vtahovat přímo do válečného konfliktu. Přeji klidné dny,“ napsal Marek Novák, poslanec hnutí ANO.

Bez základní vševojskové přípravy je to asistovaná sebevražda

„K případnému vyslání našich dobrovolníků na Ukrajinu: Není to tak jednoduché. Jednak by to de facto znamenalo zapojení státu NATO do tohoto konfliktu, a také by mohli tito dobrovolníci nastoupit do jakékoliv armády, nikoliv jen do ukrajinské. Pokud za ně odpovídá vysílající stát, tak musí odjet také státem připraveni. To znamená, minimálně základní vševojsková příprava, tzn. střelecká, ženijní, spojovací, chemická příprava, taktika, orientace v terénu, činnost v družstvu, jazyková příprava, zdravotní prohlídka, psychická způsobilost atd. A to se nebavíme o přípravě velitelů a štábu. Jinými slovy, otázka spíše měsíců než týdnů intenzivní přípravy. Bez této přípravy je to podle mě asistovaná sebevražda. To je můj názor,“ řekl poslanec Radovan Vích (SPD), předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, v minulém volebním období místopředseda výboru pro obranu.

„Rozhodně nedoporučuji, a to ani za zájmy Ukrajiny, ani za zájmy Ruska. Tato možnost povede pouze k další eskalaci již tak krvavého a zbytečného konfliktu,“ domnívá se bývalý poslanec KSČM Jiří Valenta. 

„Myslím, že je to nemožné. Naše soudy odsoudily za identické aktivity našich občanů již více aktivistů z Donbasu. Současně by to, s ohledem na nutnost souhlasu prezidenta a vlády, fakticky znamenalo přímou účast ČR ve válce,“ upozornil Milan Šarapatka, bývalý poslanec Úsvitu.

„Myslím, že pokud pan prezident uvažuje o tom, že by povolil bojovat v barvách jiné armády občanům České republiky, tak jsem pro,“ objasnil Jan Birke, bývalý poslanec ČSSD, starosta Náchoda.