„Milý přátelé, já bych vám rád poděkoval, že letos mohu oslavit státní svátek v dobré společnosti," zahájil Bek. "A přál bych nám všem, aby v čele našich obcí, měst i státu stáli osobnosti, které nám dopomohou k tomu, abychom byli lepší. Musí projevovat odvahu, i když mají strach. K tomu jim dopomáhej Bůh, nebo svědomí nebo obojí," popřál občanům rektor Masarykovu univerzity v Brně Mikuláš Bek.

Má smysl dál stavět na ideálech T. G. Masaryka

"V posledních letech a měsících jsme často četli. že lidé propadají skepsi a lhostejnosti. Když se dnes dívám na plné Staroměstské náměstí, tak jsem rád, že mohu říct, že to není pravda," doplnil k Bekovým slovům historik Kovář.

Lidem připomněl, že jsou na Staroměstském náměstí i proto, aby si připomněli, na jakých ideálech vystavěl T. G. Masaryk tento stát. Tyto ideály jsou dnes často neprávem ironizovány a zesměšňovány," hřímal Kovář. Ale podle jeho názoru stojí za to nebát se a nekrást. Mluvit pravdu a chovat se čestně. Národ, který rezignuje na své ideály, je odsouzen k zániku.

"Na závěr bych vás chtěl pozdravit jménem muže, který by tu dnes večer s námi chtěl být, ale nemůže tu být, protože je na kongresu v africké Rwandě. Je to rektor Univerzity Karlovy pan Tomáš Zima. Přeje vám, a spolu s ním i já, dobrý večer všem lidem dobré vůle," uzavřel svou krátkou řeč Kovář.

Česká demokracie žije, pochvaloval si Jiří Brady

Pak se ozval nejdelší potlesk večera. Na pódium totiž dorazil Jiří Brady a rektor Palackého univerzity v Olomouci Jaroslav Miller.

"Vážený pane Brady, dovolte mi, abych ocenil vaši osvětu o hrůzách holocaustu, dovolte mi, abych ocenil vaši zásluhu na znovuobnovení státu. A vážený pane Jiří Brady, dovolte mi, abych ocenil vaši obhajobu lidských práv," konstatoval rektor. Nejen za tyto zásluhy se rektoři přítomní na Staroměstském náměstí shodli na tom, že si tento muž zaslouží ocenění. „Děkujeme, děkujeme, děkujeme, děkujeme," začali skandovat lidé na náměstí.

!Moje zásada je, že člověk musí mít štěstí, ale tomu štěstí se musí jít i naproti. A já jsem rád, že jsem nedostal medaili, protože se stalo, že teď jich mám tolik, že se mi ani nevejdou do kufru. Já vám chci poděkovat, ale tady nejde o mě, ale o demokracii. Vidím, že demokracie žije!" vzkazoval náměstí spokojený Jiří Brady.

Setkání na Staroměstském náměstí pak uzavřel zpěv národní hymny. „Kde domov můj," zpívali lidé na pódiu a k nim se přidali i lidé na náměstí. Ke slavné radnici, která pamatuje stovky let naší historie, se tak nesl mohutný zpěv národní hymny.

Poslední slovo si vzal předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík a obrátil se na všechny občany přítomné na náměstí. „Prosím vás, neste tuto zprávu do svých domovů a budujme demokracii odspodu, ne od shora.