„Odpověď jsme dostali ve stylu ‚oblečená, neoblečená‘. Nedostali jsme odpovědi na všechny otázky a nejsou to odpovědi konkrétní. Budeme znovu žádat, aby nám bylo odpovězeno,“ poznamenal Chovanec.

Otázky souvisí s analýzou, kterou vypracovalo Ministerstvo vnitra, a týkají se kvót na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členské země EU a nejrůznějších okolností celého spouštěného mechanismu. Praha chtěla například vědět, proč nebylo využito institutu dočasné ochrany, jak technicky řešit přemístění uprchlíků do zemí, kam nechtějí, či zda se k povinné relokaci mohou vyjadřovat národní parlamenty.

Evropská komise navrhuje trvalý přerozdělovací mechanismus

Státy Unie přes odpor ČR, Slovenska, Maďarska a Rumunska v září rozhodly o přerozdělení 120 000 uprchlíků z Itálie a Řecka mezi ostatní země Unie. Spolu s dobrovolným převzetím 40 000 osob, jež se dohodlo na jaře, se tak má plán nyní týkat 160 000 Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl skutečně získat.

Tento přesun má být jen prvním krokem, komise navrhuje trvalý přerozdělovací mechanismus. Umožňoval by právě evropské exekutivě spouštět v případě dalších krizí přerozdělování uprchlíků z postižené země mezi ostatní státy automaticky, bez zdlouhavého vyjednávání s členskými státy osmadvacítky.

Odpor proti trvalému relokačnímu mechanismu má polovina členů EU

Dnešní jednání ministrů vnitra nakonec tento plán probírat nebude. Odpor proti němu totiž dávají najevo nejen středoevropské státy Visegrádské čtyřky, ale podle diplomatů zřejmě asi polovina všech členů Evropské unie. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande ale ve středu v europarlamentu trvalý relokační mechanismus podpořili.

Rozhodnutí se touto věcí dnes příliš nezabývat Chovanec vítá a má za rozumný krok. „Nebudeme se dál dělit, spíše se zaměříme na témata, která teď potřebujeme řešit. A to je ochrana vnějších hranic, návratová politika a další oblasti,“ míní český ministr. ČR podle něj na dnešní diskusi bude chtít v těchto věcech slyšet konkrétní opatření, podle zemí V4 je totiž například návratová politika nyní nefunkční a návrhy Evropské komise jsou „velmi mlhavé“.

Chovanec dnes připomněl, že reálně zatím nebyl do jiné země v rámci už odsouhlasených relokací přesunut ani jeden člověk. Nefungují totiž takzvané hotspoty, tedy střediska, která by měla v Itálii a Řecku vyhledávat ty, kdo splňují k takovému přesunu podmínky. První přesuny se podle českého ministra teprve chystají.

Český ministr dnes také uvedl, že v Praha je v případě potřeby připravena podpořit evropskou agenturu Frontex, která počátkem měsíce oznámila, že potřebuje celkem 775 příslušníků hraniční stráže především pro Itálii a Řecko.

Praha už oznámila, že v rámci V4 pomůže s ochranou maďarské hranice několika desítkami policistů.