Vaněk, který se narodil v roce 1943, prožil v emigraci téměř celý svůj život, po roce 1989 však byl nadšen z návratu svobody i z pokroku, který Česko zaznamenalo. Dnes se však za naši vlast stydí, kvůli xenofobii a úpadku morálky národa.
„Nejkrásnější okamžik v mém životě byl, když jsem v květnu v roce 1990 vystoupil z letadla na letišti v Ruzyni. Zažil jsem pocit, který si nikdo nedovedete představit. Zemi jsem nepolíbil, ale slzu v oku jsem měl,“ vzpomíná na rok 1990 Vaněk s tím, že atmosféra zde byla fantastická. I přestože byl poté v Česku po dvaceti letech, nyní se sem již nechystá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
Obezita u dětí
Dobrý den, jestli vás chápu dobře, nejste zastánkyně změny stravování dětí ve školách. Zajímalo by mě, jak byste vy a ANO přistupovali k problému, že je čím dál víc obézních dětí? Nebo byste to vůbec neřešili a nechali to primárně na rodičích?
Další články z rubriky
15:45 „Jsem zhnusen.“ Ale ne z chování řidiče. Šéf odborové rady k Ukrajincům vyhozeným z tramvaje
Incident v tramvaji číslo 7 skončil rozvázáním pracovního poměru s řidičem, který chtěl z přepravy v…
- 4:44 Keller: Jak topkař Niedermayer vyrobil dezinformaci o trumpismu
- 19:00 Přepadly Okamuru. Ten otočil kameru na ně. Redaktorky z ČT neměly příjemné natáčení
- 16:44 Fiala promluvil. A začalo peklo. Jen Vystrčil přispěchal, jak se mu to líbilo
- 14:40 „Žábou na prameni je Pekarová.“ V Partii to bylo ostré
- 10:15 Herec Trojan v Bratislavě nadával na Fica. Kavárna a Miroslava Němcová se rozplývají blahem
