„Rusko se proválčilo tam, kam nechtělo. Za pět dnů chtělo původně získat celou Ukrajinu bez jediné kapky krve. To byl cíl celé operace, která byla takto prezentována. Rusko se dostalo do situace, kdy se ocitlo ve vleklé válce, kterou nechtělo,“ uvedl Bříza na otázku, kam dospěla válka na Ukrajině za pět měsíců.

Rusko si podle něj nepřipouští, že by válku prohrálo: „Rusko se ocitlo ve válce, která je pro něj zásadní. Do jisté míry není možné, aby tu válku Rusko prohrálo, protože Ukrajinu jakýkoliv obyvatel Ruské federace vnímá úplně jinak než zahraniční zemi. Považuje ji za jakousi, nechci říct integrální součást, ale minimálně za součást, ať už ruského impéria Sovětského svazu nebo i novodobého nástupnictví Ruska,“ pokračoval Bříza.

„Má to jak politický důvod, tak i vojenský, protože Ukrajina vždy byla nárazníkovým pásmem,“ doplnil expert na jaderné zbraně.

Popsal, jaké podle něj jsou nyní cíle na Ukrajině: „Cíl je určitě. Prvotní tři fáze války byl cíl dobýt celou Ukrajinu. Bylo cílem v očích ukrajinské populace vyvolat takovou hrůzu, že se Ukrajina vzdá jako celek. Následuje fáze čtvrtá, v té jsme teď. A jejím cílem je v minimální variantě celý Donbas a v maximální variantě celou levobřežní Ukrajinu. To je veřejné tajemství ruských elit. Ruská armáda se stále víc a víc vyčerpává,“ uvedl Bříza, že je otázkou, zda se jim to podaří.

Na otázku, zda se dá očekávat obrat a zda Ukrajina začne ruské okupanty vytlačovat, uvedl: „Mnohdy slyším spekulace, jestli válka na Ukrajině je vůbec válkou... Nejmenovaný český herec, až se mi nechce komentovat, co prohlásil, nemám pro to slov... Chtěl bych diváky ujistit, že jsme v situaci, kdy ta intenzita konfliktu je tak velká, že především z ruské, ale i z ukrajinské strany, tento konflikt nelze v této intenzitě vést déle než několik málo měsíců.

Na podzim ta válka v této intenzitě musí reálně ustat a právě do podzimu se bude jedna či druhá strana toho konfliktu snažit ten konflikt rozhodnout. Protože v zimě nutně ta intenzita poklesne,“ zopakoval s tím, že cílem Ruské federace je prorazit na Donbase a dobýt celou levobřežní Ukrajinu. „Tedy prorazit ty nejlepší skupiny vojsk ukrajinské armády, pokusit se je obklíčit a zlikvidovat,“ popsal Bříza možný vývoj válečného konfliktu z ruského pohledu.

Naopak cílem ukrajinské armády je pokusit se v co nejkratší době dobýt především ty jižní oblasti. „Nezapomeňme, že jižní oblasti, především ta Chersonská i Záporožská, jsou stejně klíčové nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko, které v tuto chvíli kontroluje Azovské moře, ale hlavně má zajištěn přístup po suchu na Krym,“ doplnil.

Závěrem se věnoval otázce, jak reálná je mobilizace v Rusku: „Vidíme, že slovanští etničtí Rusové do té války nechtějí, oni moc dobře vědí, co se děje, že situace není jednoduchá. Řeknu vám parafrází: kubánská raketová krize v roce 1962, Sovětský svaz jednoznačně prohrál, dva roky trvalo, než byl Brežněv schopen najít dostatečnou podporu k tomu, aby udělal puč na Chruščova, a převzít pak jeho moc.

My jsme v situaci, kdy ruské vedení nebude reagovat rychle a zbrkle, prostě tam určitý časový postup bude. Vzpomenu i Rusko v roce 1917, byla to právě nová mobilizace, kterou nařídil car, které vedla ke svržení carského režimu.

Takže politicky by to bylo obrovské riziko pro Putina. A vojenská stránka je absolutně diskutabilní. Při mobilizaci musíte mít logistiku, velitele, co dají dohromady miliony mužů. Nic takového Rusko nemá. Troufnu si tvrdit, že při pokusu o mobilizaci by tento pokus hraničil s velice neřízeným procesem získávání sil. Rusko by nebylo ani schopno ty muže vyzbrojit,“ dodal Bříza, že k mobilizaci zřejmě z těchto důvodu nedojde.