Možnost podávat hromadné žaloby existuje v nějaké podobě ve většině vyspělých právních států, jako je Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Velká Británie, Dánsko, Norsko, Švédsko, USA, Kanada, Austrálie, ale i Polsko, Maďarsko a řada dalších. Když se však podle zástupce Spotřebitelského fóra Kryštofa Kruliše podíváme do sousedních evropských států, nikdo zatím nešel tak blízko systému americké class action, jako je to navrhováno u nás. „Věcný záměr zákona jde na komára s houfnicí. Stávající problémy by šlo vyřešit mnohem elegantnější a bez souvisejících rizik,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Kruliš (celý rozhovor uvádíme na závěr). Snaha přeskočit z nulové úpravy do nejextenzivnější úpravy amerického stylu je podle něj riziková. Navíc se může dotknout víc poctivých firem než tzv. „šmejdů“, protože ti založí jiné s.r.o a hromadné žalobě se mohou vysmát.

Užitečný krok ke kultivaci vymahatelnosti českého práva, ale…

Podobné obavy zazněly i na odborném sympoziu, které se konalo k tématu hromadných žalob v listopadu. Organizovala ho Stálá konference českého práva za odborné podpory advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný. Účastníci Sympozia, mezi nimiž byli zástupci justice, akademické sféry, ministerstva spravedlnosti i zájmových sdružení, se shodli, že byť záměry Ministerstva spravedlnosti na přijetí zákona o hromadných žalobách vnímají jako užitečný krok ke kultivaci vymahatelnosti českého práva, je třeba podrobit parametry návrhu intenzivní věcné diskusi, aby nevedl k nezamýšlenému cíli.

Advokát Jaromír Císař připouští, že hromadná žaloba může napomoci vyrovnat faktickou asymetrii účastníků řízení, kdy ekonomicky silnější subjekt má silnější postavení v soudním řízení. Už proto, že má více finančních prostředků. „Hromadná žaloba tak má své místo zejména v oblasti spotřebitelských vztahů, kde jde často o tak nízké nároky, že se jednotlivému spotřebiteli nevyplatí samostatně se o ně dlouho a nákladně soudit. Její využitelnost vidím tedy v oblasti spotřebitelského práva,“ řekl advokát ParlamentnímListům.cz, ale varuje před automatickým rozšířením hromadné žaloby do všech oblastí práva. To by podle něj byl nebezpečný experiment, který by mohl vést k narušení konkurenční rovnováhy a destabilizovat tržní prostředí. „Rovněž je třeba zamezit riziku zneužití kolektivní žaloby v konkurenčním boji, to vidím jako velmi reálné,“ dodává. Jako odstrašující příklad uvádí šikanózní podávání insolvenčních návrhů, které se po zavedení insolvenčního zákona stalo běžným nástrojem likvidace konkurenta.

Rizika vidí právníci i zástupci spotřebitelů

Zahraniční zkušenosti především z USA ukazují, že podávání hromadných žalob je často výsledkem snahy poškodit konkurenty, kteří raději dají přednost nevýhodnému smíru, než aby se společnost dlouhé roky soudila a trvale si poškodila reputaci. Zneužívající potenciál hromadné žaloby v rámci byznysu potvrdila na semináři i děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Markéta Selucká. V průběhu dokazování navíc často dochází ke zveřejňování obchodních tajemství a důvěrných informací. To má samozřejmě i své ekonomické dopady na spotřebitele, protože společnosti takové riziko musí zahrnout do svých obchodních modelů. Z toho má obavy i předseda správní rady Spotřebitelské fórum Kryštof Kruliš: „Pokud se rozvine praxe hromadných žalob do takového extrému, jako byly dříve zneužívány například insolvenční návrhy k vzájemnému vyrovnávání účtů, firmy to zahrnou do svého rozhodování. Může se tak zvednout cenová hladina či ochabnout investiční aktivita,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kruliš.