Kvůli koronaviru se tady vše v podstatě zastavilo; nejenže to má obrovské ekonomické dopady, ale doktor Šebek se začíná obávat také o pohodu, ať už jde o cokoliv. „Opatření mi nepřijdou adekvátní,“ říká s tím, že každý občan České republiky by se měl trochu zamyslet, poučit se z celé té situace. „Rozhodně nedat příležitost tomu, aby situace nebyla horší než před pandemií,“ zdůraznil.

Možná bychom z toho vyšli ponaučení, kdybychom si uvědomili, že nepotřebujeme všechno centrálně plánovat. „Nepotřebujeme, aby nám stát radil o každé jednotlivosti, a už vůbec by nás stát neměl omezovat v základních svobodách,“ dodává chirurg.

Zpočátku byla opatření jistě adekvátní a měla význam, ale v tento moment už, podle Šebka, neodpovídají současnému stavu a měla by se rozvolňovat mnohem rychleji. „Opatření musí být skutečně adekvátní a nemůže to znamenat návrat určitých, až totalitním manýrů,“ říká spolupracovník Lékařů bez hranic.

Stejně tak věří, že kdyby byla hned na počátku možnost zásobovat se ochrannými pomůckami i jinak než centrálně, zdravotníci by mohli mít ochranné prostředky mnohem dříve. „Takže ani v tomto ohledu nevidím aktivitu státu a jeho přehnanou snahu o centralizaci jako něco, co by nám prospělo,“ myslí si Šebek.

Uzavírání hranice ho prý vyděsilo: „Když slyším takové nesmysly, jako je uzávěra hranic na rok nebo dva, když nám tady prezident blahosklonně diktuje, jak dlouho se tu máme zamykat, a my snad ještě kloníme hlavy, z toho mi běhá mráz po zádech,“ konstatuje.

A není prý zdaleka sám, kdo to takto vnímá. „Je tu celá řada lidí, kteří si to uvědomují stejně jako já. Tady už stát nedělá pro své občany dobrou práci. To není nic, co by nám do budoucna pomohlo, ale něco, co nám může naopak škodit,“ varuje doktor Tomáš Šebek.