„Čau lidi, je pivo ‚chlast‘? Ptám se přesně takhle, protože se stala příšerná věc. Zavedl jsem filosofii na sociální sítě. Jo, taky jsem se divil, když jsem to zjistil. Představte si, jak to začalo. Minulou neděli jsem napsal, že je rozdíl mezi posezením s kamarády v hospodě u piva a sebedestruktivním nasáváním kořalky. Celkem jednoduchá úvaha, no myslel jsem si, že ji každý pochopí. A proto tvrdý chlast víc zdaníme, ale hospodským DPH na točené pivo snižujeme. Jako kompenzaci za to, že museli v hospodách zavést EET. Získají díky tomu pro sebe 400 milionů a když připočtu, že jsme hospodským znovu snížili DPH na stravování a nealko, tak jim zůstane 1,36 miliardy. Plním jen to, co jsem slíbil v lednu 2016 v pořadu Máte slovo u Michaely Jílkové, že snížíme DPH na točené pivo z 21 na 10 procent. Tři a půl roku to trvalo, ale protože jsem urputnej, prosadil jsem to,“ začal své vyprávení Babiš, že následně se na Facebooku a Twitteru rozjel filozofický kroužek.

Lidé definovali alkohol, ptali se, kdy přestává kamarádské popíjení a začíná chlastání, i to, zda patří ke kamarádskému popíjení i chození ven na cigáro.

„Já jsem vystudoval ekonomii, takže vám k tomu filosofický výklad nedám. Ale myslím, že jsem to minule napsal jasně. Bojujeme proti ZÁVISLOSTEM. Tvrdému chlastu, kouření, hazardu. Protože rozežírají nejen mozky, plíce, játra, ale i lidské charaktery, rozbíjí rodiny, přátelství, ekonomicky oslabují náš stát o stovky miliard ročně. Proto je víc zdaníme. A díky penězům, které z toho získáme, můžeme i zvýšit rodičák o 80 tisíc,“ poznamenal Babiš a začal hovořit o daňovém balíčku a právě o vyšším rodičáku. 

„Obojí jsme tenhle týden prosadili. Dokonce ve stejný den. Rodičák stoupne o 80 tisíc na 300 tisíc korun všem rodičům dětí do čtyř let, kteří ho ještě 1. ledna budou pobírat. Slíbili jsme to v našem programovém prohlášení a taky jsme to splnili. Minule jsem vám psal o těch šílených obstrukcích opozice, rozebíral jsem vám, v čem spočívá náš daňový balíček, díky kterému budeme mít dost prostředků na zvýšení rodičáku. A taky jsem vám psal, jak lhali někteří opoziční poslanci, kteří schválení tohoto strašně důležitého zákona blokovali. Prý chceme danit pojišťovnám jejich rezervy, přitom my ale akorát rušíme nesmyslnou daňovou výjimku, kterou si zástupci pojišťoven vylobbovali před námi. Teď budou platit daně jako každý jiný. To jsem vám už popsal. Ale v daňovém balíčku je třeba i to, že ukončuje nejasnosti při placení daně z nemovitých věcí. Remízky, meze a další krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, už nebudou daňově znevýhodňované. Než se nám daňový balíček a vyšší rodičák podařilo protlačit, museli jsme přetrpět 27 hodin obstrukcí opozice,“ sdělil Babiš a rozhovořil se o omezování doby řečnění poslanců. 

„Většinou ve vyspělých demokraciích to je tak, že poslancům se přidělují minuty podle toho, kolik jejich strana získala křesel ve Sněmovně. Nebo je pevně dané, kolik minut můžou řečnit v prvním čtení zákona a kolik ve druhém. Třeba 10 minut a pak už jen 5 minut,“ uvádí Babiš s tím, že – aby parlament začal sloužit lidem efektivně – je nutné dobu řečnění omezit. 

„Musíme taky zařídit, aby se poslanci vyjadřovali k zákonům jen v 1. a 2. čtení. Ta hlavní práce má probíhat ve výborech, které zákony diskutují napříč všemi politickými stranami. Ano, konstruktivně míněnou kritiku si mají vládní strany vyslechnout. Ale abychom ještě ve 3. čtení několik hodin poslouchali to, co už všichni víme, není normální. Třetí čtení má sloužit už jen k hlasování. Musíme změnit jednací řád, aby odpovídal vyspělé demokracii a míň blázinci, kde každý mluví sám pro sebe. Na omezení tohohle blázince jsme už sestavili pracovní skupinu, ve které je náš předseda Sněmovny Radek Vondráček, zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková a předseda našeho poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Budeme mluvit se všemi ve Sněmovně. Náš cíl je mít takový jednací řád, aby ho nebylo možné zneužívat a parlament aby sloužil lidem, ne požíral jejich daně bez užitku. Vstoupit v platnost by měl až od dalšího volebního období. Nechceme měnit pravidla uprostřed našeho mandátu, který nám občané svěřili,“ dodal Babiš. 

Poté se věnoval také školství. „V roce 2014 měli pedagogové plat 26.397 korun a nepedagogové 14.861 korun. V roce 2020 to bude 42.054 korun a 23.593 korun. Za šest let se platy zvýší o 59,3 procenta u pedagogů a o 58,75 procenta u nepedagogů. V roce 2021 budou mít učitelé v průměru přes 45 tisíc. Už v roce 2019 budou mít pedagogové průměrně 38.231 korun, to bude víc než průměrný plat celorepublikově. Přesto minulý týden školské odbory vyděsily snad všechny rodiče. Stávka ve středu. Prý se zavřou VŠECHNY ŠKOLY. V pondělí už říkali, že to bude jen polovina. No a ve středu se ukázalo, že z 12.000 škol, co v Česku máme, jich zavřelo jen 1200. Dalších 2700 omezilo výuku nebo ředitelé poslali žáky domů dřív. Zavřela jen desetina škol. Souhlasím s ministrem školství Robertem Plagou, že to byl debakl odborů. Já říkám, že to byla akce na image. Odboráři tak akorát vystrašili rodiče a přidělali jim další starosti, kam s dětmi, když musí do práce,“ sdělil Babiš s poděkováním všem, kteří se do stávky nezapojili.

Závěrem pak také hovořil o Národním investičním plánu, v němž jsou zmapované projekty ve zdravotnictví za 73 miliard. „Budeme do nich postupně investovat a pevně věřím, že i naši následovníci. Je to plán na desítky let. Teď řešíme hlavně státní nemocnice. Připravujeme 7 strategických investic za víc než 12 miliard. Stát přispěje 8,5 miliardami a vlastní zdroje nemocnic budou 3,1 miliardy,“ zmínil Babiš.