Obě země byly přijaty do „předpokoje eura“, jejich národní měny nyní tedy budou minimálně po dobu dvou let podléhat režimu směnného kursu ERM 2. „To znamená, že jak chorvatská kuna, tak bulharský lev se budou pohybovat ve stanoveném pásmu vůči euru a vlády obou zemí nemohou přistoupit k jejich devalvaci,“ vysvětluje ekonom Kovanda.

V praxi to znamená jedno – obě měny mohou nyní citelně zpevňovat vůči české koruně, což by třeba již příští rok mohlo tuzemským turistům rapidně zdražit dovolenou v těchto vyhledávaných zájezdových destinacích.

„Je to tedy o důvod více zejména Chorvatsko letos navštívit. Kvůli koronavirové krizi jsou ceny ubytování i o desítky procent levnější, zatímco příští rok může už být ještě citelně dráže než před úderem koronaviru. Bulharský lev je na euro již nyní takzvaně zavěšený, tedy v jeho případě je prostor pro posílení vůči koruně menší,“ dodává Kovanda.

Například Slovensko před svým přijetím eura v lednu 2009 setrvalo v „předpokoji eura“ více než tři roky, vstoupilo do něj v listopadu 2005. Za tu dobu slovenská koruna vůči euru posílila o více než dvacet procent, vůči koruně o více než patnáct procent. K posílení došlo kvůli očekávání přijetí eura, ať už přímou či nepřímou cestou, tedy kvůli provádění nutných reforem.

Pokud by k podobnému efektu došlo také v Chorvatsku, kuna bude podle ekonoma v příštích třech letech vůči euru citelně posilovat. „To ovšem pro české turisty znamená zdražování, neboť kuna by v takovém případě výrazně posilovala i vůči české koruně,“ zdůrazňuje.

Navíc, až se v Chorvatsku a v Bulharsku začne eurem platit, třeba v roce 2023, dojde k dalšímu zdražení. „Obchodníci využijí situace a zdraží. Zdražily by hotely, restaurace a další služby či zboží, které turisty zajímají,“ uzavírá Kovanda svůj komentář.